Turecká inflace zpomaluje, ale zůstává extrémně vysoká

Roční spotřebitelská inflace již v říjnu klesla na 32,87 %. Měsíční růst činil 2,55 %. Trend zpomalování inflace panuje už od loňského června, kdy ceny rostly o více než 75 % y/y. Co čeká Turecko dál?

Současně však průmyslová inflace už půl roku nabírá na síle. V říjnu šly průmyslové ceny nahoru o 27 %. Mimořádně vysoké jsou i úrokové sazby, hlavní sazba klesla letos v říjnu na úroveň 39,50 %.

I při poklesu spotřebitelské inflace jdou ceny stále velmi silně nahoru a jsou na úrovni, která by v běžných ekonomikách byla hodnocena za extrémní. Zpomalování je nicméně hmatatelné, ale k tomu, aby ho domácnosti a podniky začaly skutečně vnímat je ještě dlouhá cesta. Na druhé straně rostoucí průmyslové ceny signalizují, že výrobní náklady zůstávají pod tlakem. Firmy zatím neustále přenášejí část nákladů na spotřebitele, či tlačí na zachování marží. To znamená, že prostor pro agresivnější snižování sazeb je omezen.

Měnová politika Central Bank of the Republic of Türkiye (CBRT) je proto velmi opatrná. Ještě před rokem byla hlavní sazba na 50 % a postupně ji centrální bankéři snižovali až k dnešním 39,5 %. Celkový přístup CBRT však zůstává rezervovaný. Centrální banka totiž potřebuje signalizovat podporu ekonomice i udržení alespoň minimální důvěry. Vysoké sazby jsou pro stabilitu nutností, ale zároveň představují brzdu pro růst a aktivitu.

Pro podnikatelské prostředí a zejména pro zahraniční partnery tato měnová politika znamená, že cena financování zůstává vysoká a šance rychlého zlevnění úvěrů je minimální. Cenové tlaky sice mírně klesají, ale jsou stále nad bezpečnou hranicí. Dovozci a vývozci musí počítat s inflací daleko nad třiceti procenty a dalším pádem liry, a proto se většina zahraničního obchodu realizuje v jiné měně než v turecké.

Pokud budou spotřebitelské ceny dál klesat směrem ke 30 % a níže a průmyslové ceny zároveň nebudou růst a začnou jít také dolů, centrální bankéři mají možnost pokračovat v postupném snižování sazeb. Jedno prudké snížení je nepravděpodobné. Jestli se však výrobní ceny opět rozjedou, může centrální banka s dalším uvolněním váhat. Celkově se Turecko nachází ve fázi přechodu z extrémně vysoké inflace směrem k „jen“ velmi vysoké a měnová politika zatím drží rovnováhu mezi podporou ekonomiky a zajištěním stability.

Turecká lira kontinuálně padá a stále hledá své dno. Ještě před 20 lety se lira obchodovala 1,5 USDTRY. Následovaly roky pozvolného jednosměrného oslabování. V listopadu 2021 se dolar obchodoval za 10 lir a začal prudký pád až k dnešním 42 lir za jeden dolar. Tento trend je jasně daný a vzhledem k situaci se spotřebitelskými i průmyslovými cenami a srozumitelné měnové politice není ani vzdálený předpoklad, že by se na něm mělo něco měnit.