zpět

Stav státního rozpočtu a dluh vládních institucí

11.5.2022
Matěj Adámek

Ministerstvo financí České republiky vydalo 2. května zprávu o plnění státního rozpočtu za dosavadní čtyři měsíce roku 2022. Státní rozpočet se k poslednímu dubnovému dni nacházel v deficitu 100,1 miliard korun. Oproti stejnému období loňského roku se jedná o zlepšení o 91,9 miliard korun a oproti roku 2020 došlo za stejné období ke zhoršení salda o 6,3 miliard.

V březnu byl schválen rozpočet, který prozatím stále udává plánovaný deficit 280 miliard korun na letošní rok 2022. Pokračující válka ve východní Evropě spolu s potřebou politiků kompenzovat již dvoucifernou inflaci si jistě vyžádá novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2022 a tedy zvýšení očekávaného deficitu státního rozpočtu. Jen na momentálně probíraný mimořádný příspěvek 5 tisíc korun na každé dítě pro domácnosti, jejichž příjem dosahuje v hrubém vyjádření nejvýše milion korun bude mimořádný výdaj vyšší než 10 miliard korun.

Přestože minulý rok tvořil deficit veřejných financí 5,9 % HDP a o rok předtím 5,8 % HDP, tak si Česká republika díky dobrému ratingu, velké důvěře a nízkým úrokovým sazbám půjčovala levně. Obsluha dluhu vyšla za minulý rok na více než 40 miliard korun a do budoucna se bude kvůli rostoucím úrokovým sazbám mírně zvyšovat. Česká republika tak kvůli koronavirovým opatřením stejně jako mnoho dalších zemí nesplňovala maastrichtské konvergenční kritérium zaměřené na deficit veřejného rozpočtu. Toto kritérium bylo Českem v roce 2021 překročeno o 2,9procentního bodu. Podle dat OECD byl průměr podílů deficitu veřejného rozpočtu k HDP v celé Evropské unii 4,7 %, a tudíž se i naše republika nacházela v tomto ohledu v podprůměrných hodnotách. Česká republika kritérium deficitu veřejného rozpočtu v posledních dvou letech neplnila podobně jako další země EU, mezi které se řadí například Německo, Francie nebo Španělsko. Značně lepší výsledky mělo ale například Dánsko s přebytkovým rozpočtem. Výhled pro letošní rok je pro Českou republiku ale také příznivější.

Kumulovaný dluh vládních institucí roste a dostává se k 2,6 bilionu korun. V loňském roce se v relativním vyjádření přiblížil k hodnotě 41,9 % HDP a před jeho dalším rychlým růstem varovala také Národní rozpočtová rada. Tempo růstu dluhu bylo u nás opravdu velmi vysoké a při pokračujícím prohlubování zadlužení bychom se dostali k 60% hranici v řádu několika málo let. Přesto jsme ale stále v Evropě v oblasti relativního zadlužení k HDP premiantem. Státy, jež jsou v Evropské unii dlouhou dobu, a tedy stály u vzniku maastrichtských kritérii, tak samy tato kritéria dlouhodobě nedodržují, jejich smysl je tedy diskutabilní. Nejhorší stav vládních financí je v Evropě u velkých zemí, které vytvářením dluhu a s pomocí kvantitativního uvolňování dotují svou ekonomiku. Mezi takové členy EU patří hlavně státy jižní Evropy jako Itálie, Portugalsko, Španělsko a Řecko. Pozadu nezůstává ale ani Francie.

Jakýkoli schodkový rozpočet působí proinflačně, a to navzdory tomu že větší část inflace je v přítomnosti importovaná a způsobná nákladovou stranou ekonomiky.