Spotřebitelská důvěra je nejnižší za 10 let

Rostoucí ceny zboží na pultech obchodů devastují spotřebitelskou důvěru. Ta za duben klesá na 81,3b. Důvěra podnikatelů jde dál nahoru na 103,8b. a v dnešní době se jedná o velmi podstatný údaj. Dobrá očekávání podnikatelů znamenají, že nezaměstnanost by se mohla udržet na nízkých hodnotách.

Klesající spotřebitelské důvěře se není možné divit. Březnové ceny šly meziročně nahoru o 12,7 % a zdá se, že ty dubnové ještě zrychlí svůj růst a není tedy vyloučeno, že v dohledné době padne hranice 15 %.

Obava spotřebitelů o to, jak budou zvládat běžné výdaje umírňuje pouze jediná věc, a tou je velmi nízká nezaměstnanost. Ta se v březnu dostala na 3,4 % a letní měsíce vždy znamenají spíše další pokles. Pokud dojde ke stagflaci, tedy kombinaci vysoké inflace a nízkého ekonomického růstu, který bývá logicky doprovázen vyšší nezaměstnaností, bude mít řada spotřebitelů problém.

I když sílí společenské hlasy po tom, aby stát stlačil ceny dolů, tento požadavek bude velmi těžké a především drahé realizovat. ČNB dělá co může a kromě růstu sazeb přikročila i k intervencím ve prospěch koruny. Oba tyto kroky cílují snížení růstu tempa cen.

Vláda toho mnoho dělat nemůže, přesto má v rukou silnou protiinflační zbraň, a sice plánování deficitu státního rozpočtu. Předchozí vlády byly v tomto ohledu vysoce expanzivní a podstatná část inflace jde na vrub právě vysokému tempu zadlužování země. I kdyby Fialova vláda podstatně omezila výdaje bude to znamenat přibrzdění ekonomického růstu. Důležité je, že má tendenci schodky nenavyšovat, ale spíše snižovat.

Nic z toho ovšem nemá dopad na aktuální situaci spotřebitelů a je nutné si uvědomit, že ani vláda, ani ČNB nemají v rukou nástroj k tomu, aby došlo ke snižování růstu cen na přijatelnou úroveň v blízké době.

Jakýkoli administrativní zásah do ekonomiky směrem k cenám bude znamenat, že to bude mít negativní dopad do státní kasy a tím pádem to v budoucnu zaplatíme všichni.