Šekel posiluje v reakci trhů na propuštění rukojmích

Po měsících nejistoty a napětí přineslo propuštění izraelských rukojmích Hamásem nejen úlevu, ale i silný signál důvěry směrem k izraelské ekonomice. Trhy reagovaly okamžitě.

Šekel, který se ještě před měsícem obchodoval kolem 6,14 ILSCZK, posílil až k 6,46 ILSCZK. Vůči dolaru se kurz posunul z červencových 3,46 USDILS na 3,24 USDILS. Izraelská měna tak během krátké doby smazala ztráty způsobené konfliktem a znovu ukázala, že patří k nejstabilnějším měnám regionu.

Za tímto vývojem nestojí jen emocionální reakce trhů na dramatické události, ale především solidní makroekonomické základy. Inflace v Izraeli zpomalila na 2,9 %, tedy pod horní hranicí cíle centrální banky. Bank of Israel stále nechává hlavní sazbu stabilní na úrovni 4,5 %, čímž potvrzuje důvěru v cenovou stabilitu, zároveň si je však vědoma inflačních rizik. Měnové politice k rovnováze stále něco chybí. Ještě v roce 2022 byla základní sazba na 0,1 % a několik dní před útokem Hamásu v říjnu 2023 stoupla na 2,75 %. Dá se čekat, že BoI půjde v budoucnu se sazbou dolů. S tím jak se budou snižovat inflační tlaky se měnová politika bude uvolňovat. Cílem je, aby byla dostatečně utažená, aby držela inflační rizika pod kontrolou, ale zároveň nebrzdila růst.

Ekonomika přitom zůstává překvapivě odolná. V prvním čtvrtletí letošního roku rostl izraelský HDP meziročně o více než tři procenta, a to navzdory válečnému napětí i poklesu spotřebitelské důvěry. Tahounem růstu zůstávají investice do technologií, stavebnictví a export služeb, zatímco přechodné oslabení domácí spotřeby zatím neznamená strukturální problém. Nezaměstnanost se drží poblíž čtyř procent a příliv turistů z USA i Evropy začíná znovu oživovat sektory služeb.

Izrael je z pohledu českých firem stále poněkud opomíjenou zemí. V oblasti dovozu patří Izraeli 52. pozice, ale u vývozu je to 24. příčka. Podobnost ekonomiky, nadstandardní vztahy obou zemí a stabilní ekonomický, politický a měnový systém dělají z Izraele velmi zajímavou destinaci s potenciálem. Od věci není ani její blízkost. Pokud tedy české firmy hledají nové obchodní partnery, Izrael by neměl na jejich seznamu chybět.

Posílení šekelu má ale i politický rozměr. Pro premiéra Benjamina Netanjahua představuje úspěšné vyjednávání o propuštění rukojmích silný moment, který upevňuje jeho pozici uvnitř země i vůči spojencům. Izrael zároveň znovu potvrzuje trvalé strategické partnerství se Spojenými státy, což investoři čtou jako garanci stability a dlouhodobé podpory. Do izraelských aktiv tak míří kapitál, který ještě před několika měsíci hledal útočiště jinde.

Výhled pro další měsíce je proto mírně pozitivní. Pokud se geopolitická situace nezhorší a inflace se udrží v současném pásmu, měl by šekel vůči koruně zůstat silný. Do půl roku by se měl dostat na 6,35 ILSCZK a za 12 měsíců bychom se mohli pohybovat na 6,40 ILSCZK. Bank of Israel nebude spěchat se snižováním sazeb, dokud neuvidí jednoznačný trend k dvouprocentní inflaci. Stabilní úrokové prostředí tak bude dál podporovat příliv kapitálu i důvěru investorů.

Izraelský šekel se tak po měsících napětí znovu stává symbolem síly a odolnosti. Jeho posílení není jen výsledkem jednorázové euforie, ale odrazem ekonomiky, která dokáže čelit krizím s pozoruhodnou vnitřní stabilitou. Pro izraelskou vládu je to vítaný politický moment, pro trhy pak jasný signál, že víra v izraelskou ekonomiku se vyplácí.