Rusko – shrnutí posledních makroekonomických dat

Včera v podvečer našeho času bylo v Rusku zveřejněno hned několik makroekonomických výsledků. Podívejme se poslední zveřejněná data a ponechme stranou fakt, že minimálně o některých prezentovaných výsledcích panují pochybnosti.

Míra nezaměstnanosti se v říjnu snížila na rekordní minimum 2,3 %, což znamená nečekaný pokles o 10 bb. oproti září a méně než očekávaných 2,4 %. Tento trend poukazuje na přetrvávající zásadní nedostatek pracovních sil v zemi, který se ještě zhoršil v důsledku odlivu mužů v produktivním věku po vojenské mobilizaci kvůli konfliktu na Ukrajině. Počet nezaměstnaných osob se snížil na 1,75 milionu ze zářijových 1,82 milionu. Počet oficiálně registrovaných nezaměstnaných se v říjnu snížil na 360 tis. z 390 tis. Celá řada odvětví v Rusku hlásí kritický nedostatek pracovních sil. Následné přeplácení zaměstnanců má také vliv na růst inflace.

Meziroční míra inflace (CPI) v Rusku v říjnu klesla oproti září o 10 bb. na 8,5 %, což je nejnižší hodnota od května tohoto roku. Sice došlo již druhý měsíce k poklesu, ale přesto je inflace výrazně nad cílem Ruské centrální banky, který činí rovná 4 %. Růst cen mírně zpomalil u potravin a nepotravinářských výrobků, zatímco růst cen služeb zrychlil. Na meziměsíční bázi vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 0,8 % oproti 0,5 % v předchozím měsíci. Do konce roku se sice dají očekávat vzhledem k rostoucí bázi postupné poklesy růstu, ale pod 8 % meziročních přírůstků spotřebitelských cen se s největší pravděpodobností v Rusku nedočkají. Je otázka, jak bude na tento fakt reagovat tamní centrální banka.

Ta na posledním tzn. říjnovém zasedání zvýšila základní sazbu na rublu na 21 %. 

Základní sazba je tak v Rusku nejvyšší od počátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Centrální banka ve svém komentáři uvedla, že inflace byla ve 2Q mnohem vyšší, než se očekávalo, protože domácí poptávka převýšila kapacitu ruské ekonomiky, která je nadále omezena v důsledku západních sankcí a krize pracovních sil po odchodu mužů ve vojenském věku viz výše. Na zasedání plánovaném na 20. prosince očekáváme spíše ještě další utažení měnové politiky než stabilitu sazeb.

Ve 3Q 2024 vzrostl ruský HDP oproti stejnému období předchozího roku o 3,1 %, což je nejpomalejší růst od prvního čtvrtletí roku 2023. Zpomalení bylo zčásti způsobeno nižší poptávkou po zboží ze strany Číny, největšího obchodního partnera Ruska. Výsledek nicméně překonal odhady ruského ministerstva financí, které předpokládalo růst o 2,9 %, a byl mírně pod prognózou centrální banky, která předpokládala růst o 3,2 %.

Průmyslová výroba v Rusku se v říjnu meziročně zvýšila o 4,8 % oproti 3,2% nárůstu v září a překonala očekávání trhu ohledně 3% zvýšení. Jednalo se o největší růst průmyslové výroby od května. Je ale třeba dodat, že byla vyvolána masivními vládními výdaji a vojenskou výrobou spojenou s válkou na Ukrajině. Od počátku roku 2024 vzrostla průmyslová produkce o 4,4 % ve srovnání se stejným obdobím před rokem.

Ruské maloobchodní tržby se v říjnu zvýšily meziročně o 4,8 %, což mírně zaostalo za tržními prognózami 6% růstu. Jednalo se již o osmý měsíc po sobě, kdy maloobchodní aktivita v zemi zpomalovala, a to především díky nižšímu zájmu o nepotravinářské zboží. Vezmeme-li v úvahu prvních deset měsíců tohoto roku, maloobchodní tržby vzrostly oproti předchozímu roku o 7,5 %.

Reálné mzdy v Rusku se v září meziročně zvýšily o 8,4 %, což představuje zrychlení růstu ze 7,7 % v předchozím měsíci, ale zároveň pod tržním očekáváním 8 %. Průměrná nominální mzda přitom meziročně vzrostla o 17,8 % na 84 324 rublů. Za devět měsíců roku se reálné mzdy zvýšily o 9,0 %, zatímco nominální mzdy vzrostly o 18 %.