Ruská centrální banka sází na levnější peníze. Problém ale není v sazbách, nýbrž ve válce

Ruská centrální banka (Bank of Russia) na červencovém zasedání snížila základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 14,00 %. Tuto hodnotu sazby však trh čekal už v červnu, kdy BoR snížila sazbu ze 14,50 % jen na 14,25 %.

Banka tak tehdy vyslala dvojí signál. Na jedné straně připouštila, že ekonomika viditelně ztrácí dech, na straně druhé si uvědomuje, že inflační rizika zůstávají mimořádně vysoká. Ve skutečnosti nešlo ani tak o měnovou politiku, jako spíše o snahu zmírnit dopady ekonomiky deformované válkou. Dnešním snížením se sazba dostala konečně na 14 %.

Na první pohled přitom řada statistik nevypadá dramaticky. Nezaměstnanost v květnu dále klesla z 2,2 % na 2,1 %, počet nezaměstnaných se snížil na 1,6 milionu osob a zaměstnanost vzrostla na 74,7 milionu lidí. Takto nízká nezaměstnanost by za normálních okolností byla známkou mimořádně silné ekonomiky. Ruský případ je však přesným opakem.

Trh práce je extrémně napjatý především proto, že miliony lidí byly od roku 2022 mobilizovány do armády nebo zaměstnány ve zbrojním průmyslu. Další statisíce kvalifikovaných pracovníků zemi opustily. Samotné ruské úřady dnes odhadují, že do roku 2030 bude ekonomice chybět přibližně 3,1 milionu pracovníků. Nízká nezaměstnanost proto není výsledkem zdravého hospodářského růstu, ale především strukturálního nedostatku pracovní síly způsobeného válkou a demografickým vývojem.

Hlavní důvody špatné kondice ruské ekonomiky:

• Růst ruské ekonomiky téměř zastavil – HDP v květnu zpomalil z 1,3 % na pouhých 0,3 % meziročně. 
  
• Inflace opět nabírá na síle – spotřebitelské ceny v červnu vzrostly na 6,0 %, tedy výrazně nad cílem centrální banky. 
  
• Podnikatelé ztrácejí optimismus – index podnikatelské důvěry se propadl z -1,0 na -2,1 bodu, což naznačuje zhoršující se očekávání firem. 
  
• Nízká nezaměstnanost je zavádějící ukazatel – trh práce deformují mobilizace, válečný průmysl a emigrace pracovní síly, nikoliv mimořádně silná ekonomika. 
  
• Ekonomika je stále více závislá na válečných výdajích státu – významnou část růstu vytváří obranný průmysl místo běžných soukromých investic. 
  
• Ruská centrální banka je v pasti – potřebuje podpořit slábnoucí ekonomiku nižšími sazbami, zároveň však nesmí příliš uvolnit měnovou politiku kvůli opět rostoucí inflaci. 
  

Podobně rozporuplný obrázek nabízejí i další data. Meziroční růst HDP zpomalil v květnu z 1,3 % na pouhých 0,3 %, což naznačuje citelné ochlazení ekonomické aktivity. Podnikatelská důvěra se v červnu propadla z -1,0 na -2,1 bodu, tedy nejníže za několik měsíců. Firmy stále častěji narážejí na nedostatek zaměstnanců, drahé financování i rostoucí nejistotu.

Průmyslová výroba sice v červnu meziročně vzrostla o 0,6 % po květnovém poklesu o 0,7 %, avšak hlavním motorem zůstává zpracovatelský průmysl úzce navázaný na státní zakázky a obranný sektor. Maloobchod naopak překvapuje silným růstem o 7,8 %, což podporují vysoké státní výdaje a rychle rostoucí nominální mzdy. Reálné mzdy však už zpomalily na 5,1 %, zatímco inflace opět zrychlila z 5,3 % na 6,0 %, především kvůli prudkému zdražení pohonných hmot a vyšším cenám služeb. Toto jsou navíc data za červen, červencová data budou pravděpodobně slabší v důsledku eskalace ukrajinských útoků a pokračujícího nedostatku pohonných hmot.

Právě zde se dostává Bank of Russia do velmi složité situace. Levnější úvěry mohou krátkodobě podpořit investice i spotřebu, současně však hrozí, že ještě více roztočí inflační spirálu. Centrální banka si tento problém uvědomuje a sama upozorňuje, že proinflační rizika přetrvávají. Proto zvolila pouze symbolické snížení sazeb místo agresivnějšího uvolnění měnové politiky.

Ruská ekonomika tak stále více připomíná systém, který funguje díky mimořádným státním výdajům, válečné výrobě a administrativním zásahům. Dokáže vykazovat některé silné makroekonomické ukazatele, ty však často zakrývají hlubší strukturální problémy. Snížení sazeb proto není začátkem nové růstové fáze, ale spíše přiznáním, že hospodářství začíná ztrácet dynamiku. Dokud budou ekonomiku určovat důsledky války, nedostatek pracovní síly a vysoké inflační tlaky, bude mít ruská centrální banka jen velmi omezený prostor situaci skutečně zlepšit.

Časté dotazy FAQ:

1. Proč ruská centrální banka snížila úrokové sazby?

Bank of Russia reaguje na zpomalování ekonomiky a slábnoucí hospodářskou aktivitu. Nižší úrokové sazby mají zlevnit financování firem i domácností a podpořit investice. Centrální banka však postupovala velmi opatrně, protože inflace zůstává zvýšená.

2. Je nízká nezaměstnanost v Rusku známkou silné ekonomiky?

Ne nutně. Nezaměstnanost na úrovni 2,1 % je z velké části důsledkem nedostatku pracovní síly. Ten souvisí s mobilizací do armády, přesunem zaměstnanců do obranného průmyslu, emigrací části kvalifikovaných pracovníků i nepříznivým demografickým vývojem.

3. Proč centrální banka nesnížila sazby výrazněji?

Přestože růst HDP zpomaluje, inflace se v červnu opět zvýšila na 6,0 %, tedy výrazně nad cílem centrální banky. Razantnější snížení sazeb by mohlo dále podpořit růst cen a oslabit důvěru v měnovou politiku.

4. Jaké jsou největší problémy ruské ekonomiky?

Mezi hlavní rizika patří zpomalující hospodářský růst, nedostatek pracovní síly, přetrvávající vysoká inflace, zhoršující se podnikatelská důvěra a vysoká závislost ekonomiky na státních výdajích a obranném průmyslu.

5. Může samotné snížení úrokových sazeb nastartovat ruskou ekonomiku?

Pravděpodobně jen omezeně. Měnová politika může krátkodobě podpořit úvěrování a spotřebu, nedokáže však odstranit strukturální problémy způsobené válkou, nedostatkem pracovníků, sankcemi ani vysokou nejistotou v ekonomice.