Rostoucí cena ropy může být silným proinflačním impulsem

Cena ropy na trzích postupně směřuje k psychologické hranici 100 dolarů za barel, což je v přepočtu zhruba 2 200 korun. Může jít o silný proinflační impuls, kterému se v případě jeho dlouhodobého přetrvávání budou muset věnovat i centrální bankéři po celém světě. První odhady naznačují, že v případě udržení současné cenové úrovně by se inflace v eurozóně mohla oproti původním odhadům zvýšit až o 0,4procentního bodu.

Svět v příštích měsících až letech zřejmě nečeká jednoduché období. Domácnosti i firmy totiž budou muset nejspíš bojovat s inflací, která se ve většině států po celém světě bude dlouhodoběji nacházet nad stanoveným inflačním cílem centrálních bank. Ten je obvykle nastaven na 2 procenta. Rostoucí cena ropy ale splnění tohoto cíle ohrožuje.

Cena ropy na trzích roste zejména kvůli prodloužení omezení dodávek ropy na trh ze strany Ruska a Saúdské Arábie, tedy států, které jsou součástí kartelu OPEC. Tyto země před pár dny ohlásily, že strategii v podobě prodloužení omezení dodávek prodloužily minimálně do konce letošního roku. Trh kvůli tomu ale každý den přijde o 1,3 milionů barelů ropy, což se v dalších měsících může negativně podepsat na stavu zásob. Pokud klesnou, může další cenový nárůst ještě následovat a cenovka 100 dolarů za barel by v takovém případě nebyla konečná.

Dost záležet bude i na tom, jak se hospodářsky v dalších obdobích povede Číně, ta se totiž řadí mezi největší poptávající ropy na světě. Ačkoliv se Číně hospodářsky nyní daří méně, než mnozí čekali, může se trend i poměrně rychle obrátit. Zatím ale ropa Brent zůstává na svých desetiměsíčních maximech a přidělává vrásky na čele firmám, spotřebitelům, vládám i centrálním bankám po celém světě.

Analytici agentury Bloomberg spočítali, že v případě trvání vysoké ceny ropy by se mohla inflace v eurozóně oproti původním odhadům navýšit asi o 0,4procentního bodu. Stejnou měrou by stoupla také ve Spojeném království. Ještě víc by to však bylo ve Spojených státech, kde by mohlo jít až o 0,9procentního bodu.

Skokový cenový nárůst ropy je velkou výzvou i pro Bidenovu administrativu. Blíží se totiž prezidentské volby a cena ropy se může negativně propsat do cen pohonných hmot a na ty jsou američtí voliči obzvlášť citliví. Už nyní dosahují paliva v USA rekordních výšin a cenový nárůst pohonných hmot ještě nejspíš není u konce.

Většina centrálních bank nyní drží úrokové sazby na poměrně vysokých úrovních. Ačkoliv řada z nich opakovaně uváděla, že k dalšímu nárůstu už by dojít nemělo, situace na trhu s ropou by mohla tyto záměry změnit. Inflační očekávání jsou stále poměrně vysoká a třeba v Evropské unii by podle odhadů agentury Bloomberg měly spotřebitelské ceny v příštích třech letech v průměru stoupnout o 2,4 procenta, což je víc, než jaké jsou inflační cíle většiny centrálních bank.

Evropa by navíc mohla inflačně trpět víc než Spojené státy. Závislost na dovozu ropné komodity je totiž obrovská a zvlášť po uvalení sankcí na ruskou ekonomiku z důvodu trvající války na Ukrajině přišla EU o jedno z možných obchodních míst.

Reakce centrálních bank na rostoucí cenu ropy každopádně bude záležet i na tom, jak dlouho a do jakých výšin cena ropy nakonec skutečně poroste.