Průměrná penze v Česku loni trvala více než 24 let

Češi tráví ve starobním důchodu čím dál více času. V tom loňském Češi v průměru strávili ve starobním důchodu celkem 24 let a 7 měsíců. Ukázaly to čerstvé statistiky České správy sociálního zabezpečení, podle které se průměrná penze od roku 2003 protáhla už o tři roky a pět měsíců. Pro seniory jde jednoznačně o přijatelnou zprávu, varování je to ale pro českých penzijní systém, který už v blízké budoucnosti bude čelit nemalým výzvám, které se týkají jeho udržitelnosti

Průměrná doba trvání penze se prodlužovala každoročně do roku 2020. Tehdy doba trvání starobního důchodu vyšla na 24,51 roku – muži v té době zůstali v důchodu po dobu 19,47 roků, v případě žen šlo ještě o devět let navíc.

Velkou změnu přinesla koronavirová pandemie, během které došlo k citelnému úmrtí několika desítek tisíc lidí, což se ve statistikách odrazilo. Senioři kvůli tomu trávili v důchodu v průměru 23,92 roku. Už v roce 2022 se ale doba trvání penze začala opět prodlužovat. V případě mužů se tato hodnota dostala na čísla z roku 2019, kdy činila 19,33 roku. Seniorky dokonce předcovidové období překonaly a v průměru jejich penze trvala 24,55 roku.

Je každopádně zřejmé, že dnešní podoba penzijního systému je pro české veřejné rozpočty neudržitelná. Ministerstvo práce a sociálních věcí sice před časem představilo jeho dílčí změny, o výraznější zásah do podoby tohoto systému se ale nejedná. Odborníci opakovaně upozorňují, že jde pouze o první krok, který ale v dlouhodobém horizontu problémy spíše neřeší, zejména je tedy pouze odkládá.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) počítá s tím, že důchodový věk se v budoucnu bude zvyšovat, a to asi o jeden měsíc za rok. Ve třicátých letech se má dostat na hranici 65 let. Vzhledem k demografickým potížím ale má jít pouze o dočasný strop. Politici se totiž snaží o to, aby Češi v průměru strávili v důchodovém věku asi jednu čtvrtinu svého života.

Jurečka ale zároveň už před několika měsíci řekl, že věk odchodu do důchodu bude navázán na průměrný věk dožití. ČSÚ uvádí, že za dvacet let se zvýší naděje dožití oproti současnosti (81 let u žen a 74 u mužů) zhruba o šest let, v 60. letech by měl být život o osm až devět let delší než v roce 2023. Věk odchodu by se tedy měl postupně také zvyšovat.

Problémem ale jsou i peněžní prostředky, které se na důchody každoročně vyplácí. Objem těchto peněz totiž každoročně silně roste a podle odhadů by výplata peněžních dávek měla v příštím roce vyjít už 700 miliard korun. Už nyní ale pouze příjmy z důchodových odvodů všechny tyto výdaje nepokryjí. Dosahují na 660 miliard korun.

Problémy s financováním má český důchodový systém navíc v době, kdy v České republice dlouhodobě panuje rekordní míra nezaměstnanosti a ve chvíli, kdy nejpočetnější skupina osob teprve směřuje do penze. Je tedy otázkou, jak chce stát důchody financovat v době, kdy se počet důchodců bude každoročně citelně zvyšovat a počet aktivně pracujících bude naopak upadat. Je pravděpodobné, že stát bude muset pro výplatu důchodových dávek najít jiné dodatečné příjmy.