Propad HDP i nižší rating. Izrael na válku ekonomicky doplatí

Izraelská ekonomika doplácí na válečný konflikt s organizací Hamás. Fungování většiny sektorů je omezeno, firemní akcie bojují s propadem hodnoty a nedaří se ani izraelské měně. Školy nebo úřady často zejí prázdnotou a mnozí přirovnávají současnou situaci k pandemii nemoci covid-19, během které rovněž nefungovalo skoro nic.

Izraelské podniky bojují s mobilizací několika set tisíc lidí do armády či záloh. Podle odhadů by se to mělo týkat asi 350 tisíc lidí, což je asi 8 procent celkové pracovní síly. Analytici ale dodávají, že válka Izrael stojí každý den několik desítek milionů dolarů. Podle společnosti Mizrahi-Tefahot vyjde jeden měsíc války Izrael na asi 2,5 miliardy amerických dolarů, a tedy zhruba 55 miliard korun.

Na nejslabší úroveň od roku 2012 se propadl izraelský šekel, a to i přesto, že tamní centrální banka se jej svými kroky téměř okamžitě po rozpoutaní konfliktu snažila stabilizovat. Pro udržení kurzu se vedení centrální banky v Izraeli rozhodlo prodat až třicet miliard dolarů ze svých devizových rezerv, což znamenalo redukci izraelských devizových rezerv v podstatě ze dne na den asi o 15 procent.

Odborné instituce začínají přicházet s odhady, jak válka zamává s izraelským hrubým domácím produktem. Všechny se shodují na tom, že se to bude odvíjet zejména od délky trvání konfliktu. V krajních případech se ale meziroční propad izraelského HDP může ve třetím letošním čtvrtletí meziročně dostat až na 11 procent.

Panují zároveň obavy, že aktuální konflikt by mohl trvat velmi dlouho. Opakovaně se tak vyjadřuje i současný izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který kupříkladu řekl, že utichnutí vojenských akcí nebude lehkou záležitostí.

Napovědět mohou obdobné spory, které Izrael vedl v minulosti. Podle odborníků je totiž aktuální válečný konflikt mezi Hamásem a Izraelem něčím, co v historii nemá příliš obdoby. Ačkoliv Izrael vedl spory třeba v roce 2006 s libanonským Hizballáhem nebo v roce 2014 s Hamásem, takové razance to tehdy nebyly. Konflikty z časového pohledu vyšly jen na několik týdnů, nyní to však může být mnohem delší časový úsek.

Izrael ale do válečného konfliktu s Hamásem vstoupil v době, kdy tamní ekonomika začala solidně růst. Těžila z prodeje a vývozu kvalitních technologických výdobytků do zahraničí. Země zároveň profitovala z těžby zemního plynu v moři a hrubý domácí produkt Izraele i díky tomu za poslední léta solidně vzrostl. V přepočtu na jednoho obyvatele se dostal až na hranici 55 tisíc amerických dolarů, což znamená, že v tomto ohledu předběhl i hodnotu tohoto ukazatele Francie, Spojeného království nebo Německa.

Na válku možná negativně dopadne i izraelský rating. Politické vedení tohoto státu totiž oznámilo, že oproti původním plánům plánuje masivně zvýšit své rozpočtové výdaje, což se negativně projeví ve vykázaném dluhu. Ratingové agentury jsou ve střehu a některé už i vydaly prohlášení, že se Izrael blíží prvnímu historickému snížení ratingového ohodnocení. To by však pro Izrael nebyla pozitivní zpráva, neboť by se následně prodražily výpůjční náklady a pro veřejné rozpočty by se jednalo o další výdaje navíc.