zpět

Proč směřuje Šrí Lanka k finančnímu kolapsu a kdo ji bude následovat?

15.6.2022

Šrí Lanka se na jaře tohoto roku dostala do většího povědomí veřejnosti. Bohužel to tentokrát nebylo díky krásné přírodě, úchvatným plážím, nízkým cenám či doporučením populárního cestovního průvodce Lonely Planet. Důvodem byly ekonomické problémy, do kterých se tato země dostala. Které státy by Šrí Lanku mohly následovat?

Nejprve se podívejme na důvody, které Šrí Lanku dostaly de facto do bankrotu (nechme stranou roky trvající špatné řízení země, které má v zásadě na starosti jedna rodina). Jde o faktory, které se jako červená niť táhnou celou řadou ekonomik a způsobují problémy řadě zemí především Asie a Afriky.

1.    V prvé řadě na tento ostrov v Indickém oceánu dopadla pandemie COVID-19 resp. zásadní omezení cestovního ruchu. Mezi léty 2010 - 2018 došlo k nárůstu počtu turistů z 800 tis. na 2,4 mil. za rok. V roce 2019 došlo k poklesu cca o 15 % po teroristických útocích z jara tohoto roku. Díky COVID-19 v roce 2020 počet turistů klesl na méně než 500 tis. a v roce 2021 na cca 180 tis. Příjmy z turismu klesly z „předcovidové“ hodnoty 7,5 mld. USD roku 2019 na 2,8 mld. USD v roce 2021. Z předchozích meziročních růstů HDP o cca 4 % se v roce 2020 tamní ekonomika propadla o 3,6 % a na hodnoty před pandemií COVID-19 se vůbec nevrátila.

2.    Nejen kvůli ruské invazi na Ukrajinu vzrostla cena celé řady komodit. Vzhledem k faktu, že Šrí Lanka je závislá na dovozu ropy, zemního plynu, hnojiv a některých potravin, výrazně vzrostla potřeba dolarových rezerv. Ty ale není z čeho tvořit vzhledem k zásadnímu poklesu počtu turistů a také chybějícím platbám šrílanských občanů ze zahraničí, kteří se v „období COVID-19“ museli vrátit do vlasti, a kteří svým rodinám přilepšovali.

3.    Květnová spotřebitelská inflace na Šrí Lance dosáhla téměř 40% meziročního růstu, když se nárůst cen za poslední dva měsíce více než zdvojnásobil. Ceny potravin a paliv ale vzrostly ještě výrazněji. Bohužel neodborné řízení země (a snaha ušetřit dolary) vedlo k rozhodnutí, že v roce 2021 bylo zakázáno používání hnojiv. Výsledkem bylo, že celková úroda klesla na polovinu. Např. cena rýže, kterou dříve Šrí Lanka nemusela vůbec dovážet, vzrostla o 93 %. Inflace dovezená je v tomto případě bohužel silně podpořená i domácí inflací.

4.    Šrílanská měna (i kvůli zásahu státu) výrazně oslabila, když jen od začátku března ztratila proti dolaru více než 70 % své hodnoty! Výrazným způsobem se tak prodražuje veškerý import do země.

Výše popsaná kombinace důvodů dostala Šrí Lanku do situace, kdy země přestává být schopna splácet své závazky plynoucí z vydaných dolarových dluhopisů a reálně jí hrozí nejen platební neschopnost, ale dokonce naprostý finanční kolaps. Obecné důvody chybějících příjmů z turismu, růstu cen potravin a paliv, znehodnocení domácí měny spolu s vysokou inflací může dle odhadů OSN způsobit problémy 107 zemím, ve kterých žije 1,7 mld. obyvatel.

Koktejl možných hladomorů, politických převratů a dluhové krize dostal od Mezinárodního měnového fondu (MMF) přezdívku „Perfect storm“.  Které země mají aktuálně nakročeno k „šrílanskému“ scénáři? Z pohledu chybějících ruských a ukrajinských dodávek, dle Ngaire Woodsové z oxfordské univerzity, dojde obilí nejdříve např. Afghánistánu, Etiopii, Nigérii, Pákistánu, Venezuele nebo Sýrii. Jen tyto země mají dohromady více než 600 milionů obyvatel. V druhém sledu se do problémů se zabezpečením potravy pro své obyvatele dostane již tak těžce zkoušený Libanon, Madagaskar, Guatemala nebo Salvador.

Problému výrazně ztrácející měny aktuálně čelí např. Libanon, Sýrie, Zimbabwe nebo zmiňovaná Šrí Lanka. Ztráty měnám rozvojových zemí částečně způsobuje již započaté zvyšování dolarových sazeb ze strany Fed. Jednoduše tím, že lépe úročený dolar způsobí pokles investic do zemí rozvojového světa. Investoři budou raději držet téměř bezrizikový dolar, pokud jim z něj poplynou úroky. A ani aktuálně obecně vysoká inflace jejich uvažování, vzhledem k nejistotě na trzích, zřejmě nezmění.

Některé země již přijímají předběžná opatření. Např. Egypt, který dováží 80 % spotřeby pšenice z Ruska a Ukrajiny, stanovil maximální cenu pšenice a oznámil ekonomický balíček pomoci. Na to ale Egypt potřeboval finanční pomoc MMF a Saudské Arábie. S největší pravděpodobností se podobná pomoc neposkytne všem zemím. Pokud válka na Ukrajině brzy neskončí, Evropa se zřejmě bude muset připravit na uprchlickou vlnu ještě v úplně jiném měřítku, než v roce 2015.