Proč ještě není čas na nižší sazby

V posledních měsících se na domácí scéně rýsuje poptávka po uvolnění měnových podmínek. Spotřebitelská inflace ještě v roce 2023 dosahovala dvouciferných hodnot a na přelomu let 2022 a 2023 ceny rostly dokonce o 18 %. Nyní ceny zpomalily na 2,1 % a meziměsíčně dokonce klesly o 0,3 %, ale ČNB drží hlavní úrokovou sazbu na 3,50 % už od letošního května. Logicky může vyvstávat otázka proč centrální bankéři sazby nesnižují?

Struktura spotřebitelské inflace jasně ukazuje vyšší tlaky na straně cen služeb, pohonných hmot a potravin. Právě tyto položky jsou velmi náchylné k volatilitě, což představuje riziko pro celkovou inflaci. Z aktuálních 2,1 % se můžeme během dvou měsíců dostat ke 3 %.

Argumenty pro rychlejší snižování sazeb tu však jsou. Průmyslové ceny delší dobu klesají, průmyslová výroba v říjnu vzrostla jen 1,1 %, domácí poptávka vykazuje chronickou slabost a koncoví spotřebitelé i přes nízkou inflaci stále šetří a utrácejí s neochotou. Přesto musí být ČNB s myšlenkami na snížení sazeb opatrná.

Nižší sazby by zcela jistě snížily cenu peněz, čímž by vzrostla poptávka po úvěrech, ale právě to není něco, co nutně česká ekonomika potřebuje. Od finanční krize až po období covidu patřily trhy spíše dlužníkům, nyní, díky kladným reálným sazbám, jsou nakloněny střadatelům. Nízké sazby by navíc způsobily další eskalaci cen na realitním trhu.

Kombinace nízké inflace, klesajících výrobních cen, omezené spotřeby a pouze setrvačné průmyslové aktivity dává silné argumenty pro revizi restriktivního nastavení měnové politiky, ale mnohem větším rizikem jsou příliš levné peníze, vznik různých bublin vč. té realitní, nebo opětovný nárůst importované inflace v oblasti cen energií. Opomenout nelze ani otazník nad potenciálně příliš expanzivní fiskální politikou nové vlády. V tomto světle se jeví jako logické, že i po čtvrtečním zasedání zůstane 2T REPO sazba na 3,5 % a pokud v příštím roce půjde postupně pod 3 %, bude to pouze za předpokladu, že inflace zůstane v tolerančním pásmu.