Proč investovat do dluhopisů se záporným výnosem?

Mezi nejpopulárnější investiční instrumenty se už léta řadí dluhopisy. Investoři se k nim obrací zejména v nejistých dobách, neboť ve srovnání třeba s akciovými tituly často dluhopisy představují poměrně jistou investici. V posledních letech se ale i kvůli politice centrálních bank začínají dostávat dluhopisové výnosy pod tlak. Stále častěji se proto setkáváme se situací, kdy výnosy dluhopisů jsou v záporných hodnotách.

Dluhopisy jsou cennými papíry, díky kterým se investoři stanou věřiteli. Emitent dluhopisu se zavazuje ve stanoveném termínu splatit stanovenou peněžní sumu investorovi zpět a zároveň mu hradit kupon, jakýsi pravidelný úrok z dluhového cenného papíru.

Dluhopisy jsou v obecné rovině považovány za nepříliš rizikovou a poměrně konzervativní investici. V případě bankrotu jsou totiž při následné likvidaci nejdříve odškodněni věřitelé a až následně akcionáři. I tak je ale v praxi potřeba brát ohled na to, do jakého konkrétního dluhového cenného papíru se investor rozhodne zainvestovat.

Dluhopisy mohou emitovat vlády, města, banky či soukromé firmy. Nejčastěji se v praxi setkáváme se státními a korporátními dluhopisy. Vždycky je ale potřeba při takové investici brát ohled na historii, známost i velikost takového emitenta. V potaz by se mělo brát i finanční zdraví, ať už státu, nebo konkrétní společnosti.

Každý dluhopis má svou cenu, kterou zároveň dokáží nejrůznější faktory ovlivňovat. Tím prvním jsou tržní úrokové sazby. Pokud úrokové míry v ekonomice začnou růst, cena dluhopisů má tendenci klesat. Na změnu sazeb ale reagují různé dluhopisy jinak citlivě, a to i podle doby splatnosti. Čím mají dluhopisy delší splatnost, tím je citlivost na změnu úrokových měr větší.

Na cenu dluhopisu má vliv i výše kupónových plateb. Platí, že čím vyšší kupóny jsou u takového dluhopisu vypláceny, tím je citlivost na změnu sazeb nižší.

Kromě ceny by ale investoři měli sledovat i výnos z dluhopisu. Ten můžeme chápat jako rozdíl mezi součtem plateb obdržených z dluhopisu po dobu jeho života a pořizovací cenou. Kapitálový výnos je možné charakterizovat jako rozdíl mezi pořizovací a prodejní cenou, úrokový výnos pan znázorňuje sumu obdržených úrokových plateb.

Mezi výnosem a cenou pak platí inverzní vztah. Když cena dluhopisu roste, výnos v takovou chvíli naopak klesá. Pokud poptávka po dluhopisech roste, navyšují se i dluhopisové ceny a očekávaný zisk investora tím klesá.

Ještě před pár měsíci bylo na trzích možné pozorovat velkou vlnu dluhopisů, které investorům nabízely záporný výnos. Nyní se sice objem takovým dluhopisů snížil, přesto si možná řada lidí stále říká, proč by si někdo takový dluhopis vlastně pořizoval.

Negativně úročené dluhopisy ale přinesou investiční ztrátu až ve chvíli, když si investor ponechá dluhopis do doby splatnosti. Investor tedy může během času svůj dluhopis prodat za cenu vyšší, než za jakou jej koupil.

Na trhu jsou zároveň subjekty, které musí nakupovat i dluhopisy se záporným výnosem. Důvodem je legislativa, která ukládá třeba penzijním fondům dluhopisy i se záporným výnosem pořizovat. Právní předpisy totiž říkají, že právě dluhopisy jako konzervativní investiční instrumenty musí tvořit výraznou část portfolií.
Dalším důvodem ke koupi je i případný prospěch z měnového zajištění. Investoři tak mohou i v případě dluhopisů s lehce záporným výnosem vydělávat na vzniklém úrokovém diferenciálu.