Premiér Fico varuje před ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu

Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že rozhodnutí Ukrajiny ukončit tranzit ruského plynu do zemí EU bude mít vážné dopady na evropskou ekonomiku, zatímco Ruskou federaci tento krok zasáhne mnohem méně.

Desítky let platná dohoda mezi Kyjevem a Moskvou o přepravě plynu přes ukrajinské území byla zrušena 1. ledna, kdy Ukrajina odmítla obnovit smlouvu se státním energetickým gigantem Gazprom. Tento krok znamenal úplné zastavení dodávek plynu přes sovětské plynovody, které byly klíčovou součástí infrastruktury pro zásobování EU. Fico ve svém novoročním projevu upozornil, že ztráta této dohody zasáhne hlavně země Evropské unie, zatímco Rusko si snadno najde alternativní odbytiště pro svůj plyn.

Slovensko, které je výrazně závislé na levném ruském plynu, se měsíce snažilo přesvědčit Ukrajinu, aby dohodu obnovila. Fico varoval, že jakékoli přerušení dodávek povede ke zvýšení cen energií pro slovenské občany a k dalšímu růstu nákladů pro země EU. V posledních týdnech došlo k veřejným sporům mezi Ficem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jakmile se termín ukončení dohody přiblížil.

Podle Fica by tento krok mohl Evropskou unii stát až 120 miliard eur v následujících dvou letech. Pro Slovensko by ztráta na tranzitních poplatcích mohla dosáhnout až 500 milionů eur ročně. Tyto finanční ztráty podle něj vytvoří tlak na vládní rozpočty, což by mohlo znamenat omezení financování klíčových projektů.

„Zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu bude mít drastický dopad na nás všechny v EU – ale nikoli na Ruskou federaci,“ uvedl Fico ve svém novoročním projevu zveřejněném na sociálních sítích. Jeho slova vyvolala rozsáhlou debatu napříč evropskými politiky, kteří diskutují o možnostech, jak situaci co nejrychleji stabilizovat.

Fico je jedním z mála evropských lídrů, kteří se po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během prosincové návštěvy Moskvy jednal o dodávkách plynu a dalších tématech. Kritici tohoto kroku tvrdí, že Fico svým jednáním podkopává jednotu EU v otázkách energetické politiky.

Slovensko se však neocitne bez plynu. Země loni podepsala pilotní smlouvu na krátkodobé dodávky zemního plynu z Ázerbájdžánu a dohodu o importu zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA přes polské potrubí. Díky napojení na rakouské, maďarské a české sítě může Slovensko odebírat plyn také z Německa nebo dalších evropských zemí.

Premiér také naznačil možnost odvetných opatření vůči Ukrajině, jako například zastavení dodávek elektřiny. Kyjev tuto hrozbu odmítl a Polsko prohlásilo, že je připraveno zvýšit vývoz elektřiny na Ukrajinu, pokud by k tomu došlo. Podle odborníků však taková opatření mohou narušit sousedské vztahy a zkomplikovat spolupráci v dalších oblastech.

Slovensko přicházelo ročně asi o 3 miliardy kubických metrů plynu přes Ukrajinu, což odpovídalo dvěma třetinám jeho spotřeby. Bratislava však uvedla, že díky novým smlouvám a propojení se sousedními zeměmi dokáže výpadek ruského plynu nahradit. Vláda také plánuje investice do obnovitelných zdrojů energie, aby snížila závislost na fosilních palivech.

Téma ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu se stává jedním z klíčových bodů evropské energetické politiky. Někteří analytici se obávají, že situace může vyvolat nové geopolitické napětí mezi východní a západní Evropou. Pro občany EU však hlavní otázkou zůstává, jak se tato krize odrazí na jejich peněženkách a každodenním životě.