Polská inflace v srpnu meziročně klesla. Přesto ale převyšuje 10 procent

Údaje o vývoji inflace během čtvrtka zveřejnili i statistické úřady v Polsku. Je patrné, že míra inflace tam v srpnu meziročně dosáhla na 10,1 procenta. Oproti původním předpokladům tak byla míra polské inflace zhruba o jednu desetinu procenta vyšší. Přesto jde ale pro Polsko i trhy o pozitivní zprávu, neboť v červenci se míra polské inflace meziročně dostala na 10,8 procenta a v červnu pak dokonce na 11,5 procenta. Klesající tempo tedy napovídá, že budoucí měsíce budou příznivější.

Ceny potravin a nealkoholických nápojů se v Polsku během letošního srpna meziročně zvýšily o 12,7 procenta. V meziměsíčním srovnání ale tyto ceny o jedno procento klesly. Cena energetických komodit pro koncové spotřebitele byla v Polsku v srpnu o zhruba 13,9 procenta nižší než v roce 2022.

Nižší inflace je v Polsku výsledkem hlavně poklesem cen pohonných hmot z předchozích měsíců. Oproti loňskému srpnu jsou nyní asi o 6,1 procenta nižší. Je patrné, že v Polsku aktuálně zpomaluje i cenové tempo růstu cen potravin. Pro pozitivní vývoj v Polsku do budoucna však hrají i nižší inflační očekávání spotřebitelů i tamních firem, což tlak na další možný růst inflace v příštích měsících rovněž snižuje.

Polská centrální banka se opakovaně snaží uklidňovat firmy i spotřebitele, že do konce letošního roku se meziroční inflace dostane do jednociferných hodnot. Průměrná inflace však podle analýzy centrální banky v Polsku letos dosáhne na 11,9 procenta. Příští rok se má pohybovat okolo 5,2 procenta a v roce 2025 pak kolem 3,6 procenta.

Polští centrální bankéři na posledním zasedání během července ponechali základní úrokovou sazbu beze změny a dosahuje tak nyní na úroveň 6,75 procenta. Podle aktuálních odhadů se ale může úroková míra v Polsku příští měsíc snížit, a to asi o 25 bazických bodů. Další zasedání polských centrálních bankéřů se má podle plánu odehrát 6. září.

Na druhou stranu ale polští centrální bankéři v čele s guvernérem Adamem Glapińskim dříve uvedli, že pokles úrokových sazeb může být zahájen až ve chvíli, kdy se růst cen dostane pod hranici deseti procent. Centrální banka je navíc podle polských komentátorů vystavena poměrně vysokým tlakům k jejich snížení před důležitými volbami na podzim.

Polsko má každopádně nyní vyšší inflaci než Česká republika, kde se už v červenci dostal tento ukazatel pod hranici devíti procent a podle odhadů se v srpnu ještě dál snížil. Česká národní banka drží svou základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů vyšší než Polsko a s inflací bojovala i skrz devizové intervence, které měly snižovat ceny dovozu.

Polský statistický úřad zároveň okomentoval možné výsledky polského hrubého domácího produktu. Vypadá to, že ve druhém letošním čtvrtletí meziročně polský hrubý domácí produkt klesne o 0,6 procenta. Podobně jako v dalších státech po celé Evropské unii momentálně Poláci doplácí na nižší spotřebu domácností. Meziročně je totiž nižší asi o 2,7 procenta. Pozitivně se však do polského HDP propisují poměrně silné investice, které se meziročně zvýšily o 7,9 procenta a vzrostl i tamní export.