Ohledně amerických cel narůstají obavy

Administrativa Donalda Trumpa by dnes měla oznámit výši recipročních cel. Jakou formu zvolí, nebo jakého zákona pro uvalení využije, ale zatím zůstává nejasné.

Obchodní poradci Donalda Trumpa dle dostupných informací dokončují plány na zavedení recipročních cel, která americký prezident slíbil uvalit na všechny země, které uvalují cla na dovoz z USA. Obavy z rozšíření globální obchodní války se tak stupňují. Trump v pondělí do jisté míry překvapil trhy svým rozhodnutím zavést od 12. března cla na veškerý dovoz oceli a hliníku do USA. Plány vyvolaly odsouzení ze strany Mexika, Kanady a Evropské unie, zatímco Japonsko a Austrálie uvedly, že usilují o výjimky z cel. Tato zpráva způsobila, že průmyslová odvětví závislá na dovozu oceli a hliníku se snaží kompenzovat očekávaný růst nákladů.

Minulý týden Trump uvalil na čínské zboží další 10% clo s platností od 4. února, přičemž čínská protiopatření vstoupí v platnost tento týden. Zavedení 25% cla na zboží z Mexika a Kanady odložil nakonec Donald Trump o měsíc do 4. března, aby umožnil jednání o krocích k zabezpečení amerických hranic a zastavení toku fentanylu. Mexická prezidentka v telefonickém rozhovoru s Donaldem Trumpem slíbila navýšit počet strážců mexické hranice o 10 tisíc.

Část amerických zaměstnanců pondělní oznámení o zavedení cel na kovy uvítala, ale mnoho firem, které se zabývají výrobou, varovalo, že zvýšení cel se odrazí v dodavatelských řetězcích a ovlivní všechny podniky, které jsou na těchto materiálech závislé (což je logické).

Představitelé Bílého domu byli ohledně struktury nebo načasování zavedení dalších cel zdrženliví. Trump v pondělí uvedl, že během příštích dvou dnů (tedy do dneška) oznámí reciproční cla na všechny země, které uvalují cla na americké zboží, a uvedl, že zvažuje také zavedení samostatných cel na automobily, polovodiče a léčiva.

Odborníci na obchod tvrdí, že strukturování recipročních cel, které chce Trump, představuje pro jeho tým velkou výzvu, což může vysvětlovat, proč nebyla nejnovější cla oznámena v úterý. Je otázkou, zda se Trumpova administrativa rozhodne pro snadněji proveditelnou jednotnou celní sazbu ve výši např. 10 % nebo 20 %, nebo pro výrazně složitější přístup, který by vyžadoval samostatné celní rozpisy odpovídající sazbám USA pro každou zemi zvlášť (prosecco z Itálie, auta z Německa…). Pravděpodobnější je ale první uvedený přístup.

Podle odborníků by se Trump mohl obrátit na několik zákonů, včetně článku 122 zákona o obchodu z roku 1974, který by umožňoval pouze paušální sazbu maximálně 15 % po dobu šesti měsíců, nebo článku 338 zákona o clech z roku 1930, který poskytuje pravomoc zakročit proti obchodní diskriminaci znevýhodňující americký obchod. Tento zákon ale zatím nikdy nebyl využit. Trump by také mohl použít stejný zákon o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích, který byl použit k odůvodnění cel uvalených na Čínu a připravovaných pro Kanadu a Mexiko.

Uvalení recipročního cla ale ve finále znamená, že se de facto přenechává kontrola nad celním sazebníkem USA ostatním zemím, které se řídí jakoukoli jimi stanovenou celní sazbou, což by mohlo vést ke kontraproduktivním výsledkům. Pokud např. Kolumbie zavede vysoké clo na kávu, aby ochránila svůj průmysl, a USA zavede vysoké clo na tamní kávu, i když se v USA káva ani nepěstuje. Jediný, kdo by byl nakonec poškozen, by byli američtí spotřebitelé. Pokud toto neví Donald Trump, tak jako poradci nicméně určitě ano.