Nová americká cla jsou namířena především proti Asii

Nová cla prezidenta Trumpa jsou pro většinu asijských ekonomik vyšší, než se očekávalo. Většina zemí bude navíc čelit dodatečným celním sazbám na překládky zboží. Nová oznámení se netýkají Singapuru, Indie a Filipín, kde se očekává uzavření obchodních dohod. Podívejme se dnes právě na asijské země trochu detailněji.

Asie byla tvrdě zasažena novou sadou celních sazeb, kterou oznámil prezident Trump a která má vstoupit v platnost 1. srpna. Ze čtrnácti zemí, které obdržely „celní dopisy“, se jich hned devět nachází na zmíněném kontinentu. Ačkoli došlo k odkladu vzájemných celních sazeb přibližně o tři týdny, většina zemí nyní čelí vyšším nebo podobným sazbám, než jaké byly oznámeny v dubnu.

Celkový výsledek je jednoznačně horší, než se očekávalo. Pouze tři asijské země (Kambodža, Bangladéš a Laos) obdržely nižší celní sazby než v dubnu. Navzdory snížení ale zůstávají sazby vysoko v rozmezí 35-40 %, což je z nějakého důvodu mnohem více než 20 %, než které získal regionální „soused“ Vietnam.

Tato přísnější cla zřejmě odrážejí Trumpovu rostoucí frustraci ze zablokovaných jednání s některými zeměmi, jako je Japonsko, Korea, Thajsko a Malajsie, které všechny obdržely vyšší nebo nezměněnou celní sazbu. Důležitější je, že zřejmě signalizují širší strategii zaměřenou na obchodní vazby Asie s Čínou, a to zejména na překládky zboží (transshipment) kvůli nižší sazbě uvalené na zemi, odkud je zboží do USA dovezeno. Dopisy naznačují, že překládané zboží bude podléhat vyšším celním sazbám, ale není v nich zmíněna sazba, která bude uplatňována.

Zajímavější je, že země jako Indie, Singapur a Filipíny, které v novém seznamu cel nejsou vůbec uvedeny, zřejmě mohou být blíže k uzavření obchodních dohod s USA, což jim může poskytnout konkurenční výhodu.

Celní sazby, které jsou vyšší než 10 %, jsou pro Asii horším než očekávaným výsledkem, pokud tedy v příštích třech týdnech nedojde k úspěšnému vyjednání dohod. Sektorová cla na automobily a polovodiče budou vedle základních celních sazeb negativněji působit především na severovýchodní Asii (Tchaj-wan, Jižní Korea, Japonsko)

Pokud se podíváme na sdružení zemí ASEAN, pro Thajsko a Indonésii zůstávají cla nezměněná na hodnotě 36 %, resp. 32 %. Indonésie je ale v lepší pozici díky své domácí ekonomice resp. velké domácí spotřebě, a pouze asi 10 % jejího vývozu směřuje do USA. Naproti tomu Thajsko je vzhledem ke své vyšší obchodní závislosti a silnějším hospodářským vazbám na USA vystaveno většímu riziku. V případě Malajsie došlo k mírnému zvýšení cel, a to z 24 % na 25 %.

Zatím není jasné, jak bude definováno překládání, ale odeslané dopisy naznačují, že stejně jako Vietnam bude většina zemí čelit dodatečným celním sazbám na překládku.

Prezident Trump v pondělí prohlásil, že USA jsou velmi blízko uzavření dohody s Indií. Indie byla jednou z prvních zemí, která zahájila obchodní jednání s USA, jež se podle všeho vyvíjela dobře. Indie však v poslední době zaujala tvrdší postoj k nabídce celních úlev USA v politicky a ekonomicky citlivých odvětvích, jako je zemědělství a mlékárenství. Rozdíly přetrvávají také v otázce cel na ocel (50 %), hliník (50 %) a automobily (25 %). Obě země mohou brzy uzavřít dohodu, pokud Indie povolí několik ústupků v oblasti dovozu zemědělských produktů, povolí dovoz některých geneticky modifikovaných zemědělských produktů z USA a zároveň bude souhlasit se zvýšením dovozu zkapalněného zemního plynu z USA.

Singapur a Filipíny byly jedinými dvěma zeměmi ASEAN, které neobdržely od prezidenta Trumpa dopis s oznámením o clech. Zejména Singapur bude mít z udržení desetiprocentní sazby značný prospěch. Singapur je jednou z ekonomik v regionu, které jsou na obchodu nejvíce závislé, a proto je pro něj zachování přístupu na trh USA s nízkými cly zásadní. Kromě toho mají USA v současné době se Singapurem přebytek obchodní bilance a Singapur je mezi svými regionálními partnery nejméně závislý na čínském dovozu.