Nezaměstnaná generace mladých Číňanů

Čínský trh práce dlouhodobě vysílá znepokojivé signály. Nejnovější data ukazují, že celková míra městské nezaměstnanosti v únoru vzrostla na 5,3 %. Samotná hodnota nemusí na první pohled působit dramaticky, zejména ve srovnání s některými západními ekonomikami. V kontextu vývoje čínské ekonomiky, která za 41 loňského roku vzrostla jen o 4,5 %, což je na Čínu opravdu velmi špatný výsledek, však naznačuje, že oživení z posledních let zůstává křehké a že tempo tvorby pracovních míst začíná zaostávat za potřebami trhu práce.

Skutečný problém se ale skrývá jinde – v situaci mladé generace. Nezaměstnanost ve věkové skupině 16 až 24 let dosáhla v únoru 18,1 %. Jinými slovy, téměř každý pátý mladý člověk ve městech nemá práci. V zemi, která každoročně posílá na trh práce miliony nových absolventů univerzit a odborných škol, jde o číslo, které nelze považovat za běžné cyklické zakolísání.

Vysoká nezaměstnanost mladých přitom není pouze sociálním problémem. Z makroekonomického pohledu jde o jeden z nejcitlivějších indikátorů kondice ekonomiky. Mladí lidé stojí na začátku své kariéry, zakládají domácnosti, více utrácejí a vytvářejí novou poptávku v ekonomice. Pokud velká část této generace práci nenachází, oslabuje se právě ta složka růstu, na kterou se Peking v posledních letech snaží stále více spoléhat – domácí spotřeba.

Tento vývoj přichází v době, kdy čínská ekonomika stále hledá nový růstový model. Slábnoucí realitní sektor, opatrnější spotřebitelé a pomalejší dynamika průmyslu vytvářejí prostředí, ve kterém je tvorba pracovních míst složitější než v minulosti. Rostoucí celková nezaměstnanost tak sama o sobě není hlavní problém. Klíčovým varovným signálem je právě situace mladé generace.

Pokud se nepodaří absorbovat rostoucí počet absolventů na trhu práce, může se z tohoto trendu stát nejen ekonomická, ale i společenská výzva. Mladí Číňané nemají vidinu vlastního bydlení a nejsou ochotni pracovat téměř šest dní v týdnu, jako jejich rodiče a generace před nimi. Číslo 18,1 % proto není jen statistika. Je to signál, že napětí na čínském trhu práce začíná narůstat a že transformace druhé největší ekonomiky světa bude pravděpodobně složitější, než naznačovaly optimističtější scénáře posledních let.