Nepříliš efektivní sankce. Rusko poroste příští rok rychleji než eurozóna.

Sankce, které v posledních měsících po vypuknutí války na Ukrajině uvalily západně orientované státy na Rusko, nejsou příliš efektivní. Ukazuje to nejnovější studie společnosti Amundi, která se v rámci Evropy řadí mezi největší správce aktiv. Situace je dokonce tak vážná, že v příštím roce poroste ruská ekonomika asi třikrát rychleji než hospodářství celé eurozóny, tedy skupiny států, kde se platí jednotnou měnou euro.

Hrubý domácí produkt Ruska se v roce 2024 podle odhadů zvýší o 1,5 procenta. V roce 2025 bude tempo růstu ještě znamenitější, neboť se dostane až na 2 procenta. Přitom eurozóna v příštím roce hospodářsky stoupne jen o 0,5 procenta a v roce 2025 pak o 1,2 procenta.

Z výše uvedených údajů je tedy patrné, že efektivnost uvalených sankcí proti Rusku se začíná redukovat. Evropská unie ale není jedinou skupinou států, která se k podobným omezením vůči Rusku odhodlala. Podobně totiž zareagovaly i Spojené státy americké, Austrálie nebo Japonsko, tedy i další velké a z pohledu globální ekonomiky důležité státy.

Uvalené sankce tak nemají takový vliv na ruský vývoz a dovoz, a to zejména v případě fosilních paliv. Zemní plyn nebo ropa si totiž mnohdy svou cestu z ruské ekonomiky do světa našly. Některé ekonomiky na těchto uvalených sankcích ale také vydělaly, jde kupříkladu o státy, které jsou součástí skupiny BRICS, a tedy Čína, Indie, Rusko, Brazílie a Jihoafrická republika.

Podobně je to ale v případě Turecka i Kazachstánu, tedy dalších států, které mají k Rusku v posledních letech poměrně blízko. Do těchto míst se totiž Rusku povedlo částečně přesměrovat export, který byl zcela původně určen západním zemím.

O tom, že sankce vůči Rusku nejsou příliš efektivní, svědčí i vývoj ruské platební bilance z posledních měsíců, respektive vývoj běžného účtu. Ten se totiž i díky růstu cen energií (respektive pro Rusko důležitých komodit) během října meziměsíčně citelně zvýšil. Export ruské ropy do zahraničí byl podle dostupných údajů v letošním říjnu nejvyšší za posledních čtyři měsíce. Analýza agentury Bloomberg dokonce odhalila, že skrze rafinérie v Řecku míří ruská ropa i do amerického Pentagonu.

Obcházení uvalených sankcí souvisí i s existencí ruské stínové flotily, která je mnohdy ve velmi špatném technickém stavu. Podle odborníků v případě celé řady plavidel hrozí negativní dopady pro životní prostředí, neboť mnohé z nich měly skončit už ve šrotu. Rusko jim tak uměle prodloužilo životnost.

Stínová flotila funguje tak, že jednotlivé lodě se snaží vysílat falešné GPS signály, díky kterým následně uvádí mylnou polohu. Stínová flotila veze ruskou ropu pod vlajkami zemí, kde platí volná námořní plavidla. Příkladem je třeba Panama, Libérie nebo Marhsallovy ostrovy.

To, že protiruské sankce už nejsou tak efektivní, na počátku letošního října potvrdili i europoslanci. Přiznali, že Rusku se u fosilních paliv mnohdy povedlo najít alternativní trhy. V případě ropy je nynějším klíčovým ruským odběratelem hlavně Indie, která má do budoucna významný potenciál k hospodářskému růstu. Jsou ale i další země, se kterými nyní Rusko do velké míry obchoduje, a to včetně Číny.