Německá ekonomika na hraně: Inflace krotká, růst vratký, rizika přibývají

Německá ekonomika po dvou letech poklesu vykazuje známky stabilizace. Inflace se drží poblíž dvouprocentního cíle, ceny výrobců klesají a HDP se mírně odrazil ode dna. Přesto však zůstává prostor k obavám. Maloobchodní tržby klesají, spotřebitelé šetří a nad exportem se stahují mraky v podobě hrozících amerických cel. Kombinace strukturálních slabin a vnějších rizik tak může i přes příznivý inflační vývoj zbrzdit hospodářské zotavení.

Inflace na uzdě, ale jádrové tlaky přetrvávají

Červnová data o spotřebitelských cenách (CPI) potvrdila pokračující dezinflaci. Meziroční růst CPI zpomalil na 2,0 %, což je nejnižší hodnota od října loňského roku. Měsíčně ceny stagnovaly (0,0 %), což naznačuje stabilitu ve spotřebitelské poptávce. Přesto zůstává jádrová inflace (bez energií a potravin) na úrovni 2,7 %, a to kvůli přetrvávajícím tlakům ve službách a některých výrobních sektorech.

Stabilní inflační vývoj je dobrou zprávou pro Evropskou centrální banku. Ta má v současnosti prostor pokračovat v postupném snižování sazeb, aniž by hrozilo přehřátí cenového vývoje. Současně ale nelze ignorovat jádrové komponenty, které ukazují, že cenové tlaky v ekonomice nejsou zcela eliminovány.

Výrobní ceny: energie dolů, struktura drží

Vývoj cen výrobců (PPI) potvrzuje rozvolnění cenových tlaků na nabídkové straně. Meziročně se ceny výrobců v červnu snížily o 1,3 %. K poklesu významně přispěly levnější energie, jejichž ceny spadly meziročně o více než 6 %. Naproti tomu jádrové PPI bez energií rostlo – výrobci tak čelí strukturálním nákladům, například v oblasti mezd, logistiky nebo regulací.

Tento vývoj je pozitivní zprávou pro budoucí vývoj CPI. Nižší výrobní náklady mohou být v prostředí slabé poptávky jen obtížně přenášeny na konečné spotřebitele, což dál podporuje dezinflaci. Zároveň ale poukazuje na to, že část nákladových tlaků má trvalejší charakter.

Spotřebitel šetří, maloobchod klesá

Zatímco ceny se stabilizují, poptávka zůstává slabá. Maloobchodní tržby v květnu klesly o 1,6 % meziměsíčně, čímž nepříjemně překvapily trh. Šlo o nejhorší výsledek od ledna, přičemž pokles zasáhl jak potraviny, tak nepotravinářské zboží i e-commerce segment.

Slábnoucí maloobchod potvrzuje obezřetnost německých domácností, které se v prostředí nejistoty zdráhají utrácet. Obavy z geopolitických rizik, situace na trhu práce a vývoj reálných mezd přispívají k opatrnému chování spotřebitelů, což má přímý dopad na celkovou dynamiku ekonomiky.

Z recese ke stagnaci

Po dvou po sobě jdoucích letech hospodářského poklesu (−0,3 % v roce 2023 a −0,2 % v roce 2024) se německé hospodářství v prvním čtvrtletí 2025 konečně odrazilo ode dna. HDP vzrostl o 0,4 % mezikvartálně, což však není dostatečné pro konstatování skutečného obratu. Meziročně ekonomika stále stagnuje a pro celý rok 2025 různé instituty predikují růst v rozmezí 0,0 až 0,3 %.

Zlepšení v první části roku bylo taženo především exportem a veřejnými výdaji, zatímco soukromá spotřeba a investice zůstaly utlumené. Bundesbanka varuje, že případné zavedení amerických cel na evropské zboží (zejména automobily) by mohlo v nejhorším scénáři zcela vymazat očekávaný růst. Exportně závislá ekonomika Německa je v tomto ohledu velmi zranitelná.

Výhled: mezi nadějí a hrozbou

Německá ekonomika se aktuálně pohybuje na tenké hraně mezi stabilizací a opětovným propadem. Inflační vývoj hraje ve prospěch měkkého přistání, výrobní ceny naznačují uvolnění tlaků, ale slabá domácí poptávka a hrozba obchodních bariér tlumí dynamiku. K tomu se přidávají strukturální slabiny – vysoká energetická náročnost průmyslu, složitá regulace a nedostatečná digitalizace.

Je zřejmé, že budoucnost německé ekonomiky bude do značné míry záviset na zahraničněpolitickém vývoji, především vztazích s USA a Čínou. Bez strukturálních reforem a prorůstových opatření však hrozí, že i v prostředí nízké inflace zůstane německý růst pod svým potenciálem.