Nečekaný růst inflace otřásl trhy

Lednová inflace v USA překonala očekávání analytiků a zasáhla finanční trhy, což vedlo k revizi prognóz ohledně budoucí politiky Federálního rezervního systému (Fed). Investoři nyní očekávají první snížení úrokových sazeb až v prosinci 2025, což vyvolalo prudké pohyby na trzích – euro oslabilo, výnosy amerických dluhopisů vzrostly a evropské akcie přišly o své zisky.

Podle zveřejněných údajů vzrostl index spotřebitelských cen (CPI) meziročně o 3 %, což je více než prosincových 2,9 % a nad očekáváním trhu. Tento růst znamená již třetí po sobě jdoucí zrychlení inflace a naznačuje, že dosavadní desinflační trend se možná zastavil nebo se dokonce začíná obracet. Cenové tlaky byly zvláště patrné v měsíčním srovnání, kdy CPI vzrostl o 0,5 % oproti prosincovým 0,3 %, což představuje nejrychlejší měsíční nárůst od srpna 2023.

Růst cen se neomezil pouze na energie a potraviny, kde například topný olej zdražil o 6,2 % a vejce dokonce o 15,2 %. Inflace se držela vysoko i v jádrových složkách, které nezahrnují volatilní položky jako potraviny a energie. Jádrový CPI meziročně vzrostl o 3,3 %, což je mírně nad prosincovými 3,2 % a nad očekávanými 3,3 %. Meziměsíčně pak jádrová inflace zrychlila o 0,4 %, zatímco analytici počítali pouze s růstem o 0,3 %. Předseda Fedu Jerome Powell ve středu při prezentaci pololetní zprávy o měnové politice v Kongresu uvedl, že inflace zůstává „poněkud zvýšená“ a zdůraznil, že Fed nebude spěchat se změnou své politiky.

Nová inflační data okamžitě vyvolala reakce ekonomů a tržních analytiků. Makroekonomický analytik Andrea Lisi upozornil, že od října 2024 tvrdí, že politika Fedu zůstává příliš uvolněná, a 100 bazických bodů snížení sazeb koncem loňského roku spíše podpořilo inflaci, než aby ji tlumilo. Renomovaný ekonom Mohamed El-Erian dodal, že pokud by Fed skutečně cíloval 2% inflaci, investoři by se spíše bavili o možnosti zvýšení sazeb než o jejich snižování. Robin Brooks, bývalý hlavní ekonom Institutu pro mezinárodní finance, však varoval před přehnanou reakcí na lednová čísla. Podle něj jsou vyšší lednové hodnoty běžné od dob pandemie a vysoké jádrové CPI číslo je částečně způsobeno sezónními vlivy.

Do dění se zapojil i americký prezident Donald Trump, který ještě před zveřejněním inflační zprávy vyzval Fed ke snížení úrokových sazeb a naznačil, že tato politika půjde ruku v ruce s vyššími cly. Jeho načasování však vzbudilo kontroverze, protože prezident má k dispozici inflační data už večer před jejich oficiálním zveřejněním. Spencer Hakimian z Tolou Capital Management poznamenal, že Trump měl tyto údaje k dispozici celou noc, ale přesto se rozhodl zveřejnit svůj příspěvek ráno krátce před zveřejněním CPI reportu.

Finanční trhy reagovaly na překvapivě vysokou inflaci prudce. Obchodníci nyní počítají s jediným snížením sazeb Fedu v roce 2025, a to až v prosinci místo původně očekávaného září. Další pokles sazeb by podle nových odhadů mohl přijít až v září 2026. Americký dolar posílil, zatímco euro kleslo o 0,3 % na 1,0330 USD. Výnosy amerických státních dluhopisů vyskočily, přičemž desetileté bondy se dostaly na 4,66 %, což představuje růst o 12 bazických bodů. Výnosy německých Bundů se zvedly o 5 bazických bodů na 2,48 %. Akcie na Wall Street otevřely v červených číslech, index S&P 500 klesl o 0,8 %. Evropské trhy umazaly předchozí zisky, přičemž Euro STOXX 50 se udržel na rekordní úrovni 5 390 bodů, zatímco španělský IBEX 35 uzavřel o 1 % výše. Mezi nejvýkonnějšími akciemi byly Kering (+7 %), Anheuser-Busch (+3 %) a Deutsche Bank (+2,6 %). Naopak největší propady zaznamenaly Koninklijke Ahold Delhaize (-5,5 %), RWE (-1,9 %) a L’Oréal (-1,6 %).