Míra nezaměstnanosti mladých lidí je v Česku rekordní. Atakuje 14 %

Ačkoliv je míra nezaměstnanosti v České republice dlouhodobě na velmi nízkých hodnotách, neplatí to o celé české společnosti. Podle dostupných údajů ji totiž snižuje hlavně starší generace, která má o práci zájem. Úplně jinak tomu je u mladých osob, jejichž míra nezaměstnanosti se v červnu letošního roku vyšplhala až na 13,7 procenta a je nejvýše od března roku 2015.

Poměrně vysoká nezaměstnanost mladých osob je příznačná v podstatě pro celý globální svět. Jinak tomu není ani v dalších státech Evropské unie nebo třeba v Číně, kde kvůli vysokému nárůstu tohoto ukazatele z poslední doby ji dokonce tamní úřady přestaly zveřejňovat. Ve Španělsku dosahuje skoro 28 %, v Řecku 24 % a třeba v Itálii 21 %. Nyní ale roste už i v Česku.

Nezaměstnanost mladých osob v České republice je tak rekordně vysoká a nijak to nesouvisí se současnou situací na trhu práce. Podle posledních dostupných údajů tuzemského Úřadu práce totiž za letošní červenec dosáhla míra nezaměstnanosti jen na 3,5 procenta a oproti červnu se zvýšila pouze o jednu desetinu procentního bodu, kdy šlo jen o předpokládaný sezónní výkyv.

Aktuální údaje o vývoji míry nezaměstnanosti mladých osob v České republice tak mohou naznačovat změnu přemýšlení. Chtějí více cestovat, nemají zájem o nekvalifikované práce za nedostatečné finanční prostředky a častokrát s přijetím nabídky vyčkávají.

Je každopádně zajímavé, že takto vysoká míra nezaměstnanosti u mladých lidí v tuzemsku nebyla naměřená ani během pandemie nemoci covid-19. Oproti letošnímu květnu byla míra nezaměstnanosti mladých lidí během června asi o čtyři procentní body vyšší. Souviset to ale může i s pauzou mezi školou a nadcházející kariérou, mladí lidí si totiž v dnešní době před nástupem do své práce mnohem častěji berou mnohaměsíční volno.

Nejvyšší nezaměstnanost je v České republice dlouhodobě měřena hlavně ve strukturálně postižených regionech s vysokou mírou vyloučených lokalit. Typicky tak jde hlavně o Ústecký, Moravskoslezský nebo Karlovarský kraj. Mezi nejpostiženější města vůbec se řadí už dlouhodobě Most, Chomutov, Karviná nebo třeba Orlová. Nejnižší nezaměstnanost je naopak v kraji Jihočeském nebo třeba Pardubickém či ve kraji Vysočina.

Česká republika se z hlediska aktuální míry nezaměstnanosti stále řadí mezi nejúspěšnější země v Evropské unii. Ke konci července Úřad práce evidoval celkem 258 933 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 9 141 osob víc než v předchozím měsíci.

O nízké nezaměstnanosti v České republice hovoří i data Eurostatu. Za červen totiž míra nezaměstnanosti v ČR z tohoto pohledu dosáhla 2,7 % procenta a byla v rámci celé Evropské unie tou druhou nejnižší vůbec.

Rozdíl vykázané míry nezaměstnanosti z pohledu Úřadu práce a Eurostatu spočívá v odlišné metodice. Eurostat totiž pracuje s takzvanou obecnou mírou nezaměstnanosti, která se vypočítá jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle. Úřad práce oproti tomu pracuje s takzvaným podílem nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku.