Minister spravodlivosti končí kvůli bitcoinovému daru
Politická scéna zažívá otřes, který má potenciál ovlivnit nejen pověst vládní strany ,ale i důvěru veřejnosti v transparentnost státní správy. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek, dlouholetý člen ODS, podal demisi poté, co jeho rezort přijal dar v hodnotě jedné miliardy korun ve formě 468 bitcoinů. Tento dar, který měl podle Blažka posloužit na dobročinné účely, však vyvolal vlnu pochybností, protože pochází od kontroverzní osoby – Tomáše Jiříkovského, který byl v minulosti odsouzen za závažné trestné činy.
Pavel Blažek, který zastával post ministra spravedlnosti od roku 2021, přijal letos v létě dar ve výši 468 bitcoinů, což při současné hodnotě kryptoměny odpovídá přibližně 43,5 milionům eur (zhruba jedné miliardě korun). Tento dar měl být podle ministra určen na posílení rozpočtu ministerstva spravedlnosti, konkrétně na modernizaci justice a podporu projektů zaměřených na prevenci kriminality. Problémem se však stal původ těchto prostředků. Bitcoinový dar pochází od Tomáše Jiříkovského, podnikatele, který si před osmi lety odpykal trest za spreneveru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování.
Jiříkovský byl v minulosti spojován s provozováním online tržiště, které sloužilo k nelegálnímu prodeji drog. Po svém propuštění z vězení před čtyřmi lety se stáhl z veřejného života, ale nyní se opět dostal do centra pozornosti kvůli svému štědrému daru. Policie České republiky, která případ vyšetřuje, naznačila, že původ darovaných bitcoinů může být spojen s trestnou činností. Tato skutečnost vrhá stín na Blažkovo rozhodnutí dar přijmout, aniž by důkladně prověřil jeho původ.
Blažkova obhajoba a demise
Pavel Blažek se pokusil své rozhodnutí obhájit s tím, že jednal v dobré víře a dar považoval za příležitost pro stát. „Chtěl jsem, aby tyto prostředky sloužily občanům České republiky. Nikdy bych nepřijal dar, kdybych věděl, že je s ním něco špatně,“ uvedl Blažek na tiskové konferenci. Jeho vysvětlení však bylo přijato s nedůvěrou, a to jak ze strany opozice, tak i některých koaličních partnerů. Kritici poukazují na to, že ministr měl být obezřetnější, zejména vzhledem k Jiříkovského kriminální minulosti.
Po rostoucím tlaku veřejnosti i médií se Blažek rozhodl podat demisi. „Myslel jsem to dobře, ale dopadlo to jako vždy,“ poznamenal s hořkostí. Jeho odchod z funkce byl oznámen 30. května 2025 a okamžitě vyvolal vlnu reakcí napříč politickým spektrem.
Reakce premiéra a koalice
Premiér Petr Fiala, který je rovněž předsedou ODS, se za svého ministra zpočátku postavil. „Jsem přesvědčen, že Pavel Blažek jednal v dobré víře. Oceňuji, že vyvodil politickou odpovědnost a rozhodl se odstoupit,“ uvedl Fiala. Zároveň zdůraznil, že podle jeho názoru je bitcoinový dar „bezproblémový“, což však kontrastuje s předběžnými zjištěními policie.
Reakce ostatních členů vládní koalice byly opatrnější. Ministr vnitra Vít Rakušan, předseda STAN, Blažkovo rozhodnutí přijmout dar otevřeně kritizoval a označil ho za „neuvážené a nešťastné“. Ostatní koaliční partneři, jako, se k případu vyjadřovali jen váhavě, často s odkazem na to, že nejde o záležitost jejich rezortů. Ministři za ODS se k situaci odmítli vyjádřit, což naznačuje snahu strany minimalizovat dopady kauzy před blížícími se parlamentními volbami.
Kontroverze kolem původu daru
Jedním z klíčových problémů kauzy zůstává otázka, proč se Tomáš Jiříkovský rozhodl darovat tak vysokou částku právě ministerstvu spravedlnosti. Jiříkovský sám k tomu nevydal žádné veřejné prohlášení, a spekulace o jeho motivech se různí. Někteří analytici naznačují, že mohl chtít „vyprat“ peníze pocházející z nelegální činnosti tím, že je daruje státu, čímž by získal určitou legitimitu. Jiní se domnívají, že šlo o pokus o osobní PR nebo snahu získat přízeň vládní strany.
Policie zatím neposkytla konkrétní důkazy o tom, že by bitcoinový dar přímo pocházel z trestné činnosti, ale vyšetřování stále probíhá. Kryptoměny, jako je bitcoin, jsou notoricky obtížné na dohledání, což ztěžuje určení jejich původu. Experti na kybernetickou bezpečnost upozorňují, že absence transparentnosti při přijímání takových darů může vést k vážným etickým i právním problémům.