Maďarsko ztrácí dech. Orbánova ekonomika se potácí mezi stagnací a inflací

Ještě nedávno bylo Maďarsko dáváno za vzor „aktivního státu“. Orbánova vláda tehdy tvrdila, že díky cenovým stropům na energie a základní potraviny dokáže ochránit domácnosti před dopady inflace. Data roku 2025 ale ukazují jiný příběh: hospodářství se téměř nehýbe z místa, inflace se drží vysoko a firmy dusí jedny z nejvyšších úrokových sazeb v Evropě.

Ekonomický růst zůstal po pandemii slabý. Zatímco Česko či Polsko se postupně vrátily k růstu, maďarské HDP v roce 2023 kleslo o 3,4 % a loni se vyšplhalo jen o 2,2 %. Za první dvě čtvrtletí letošního roku zatím celkově roste o 0,1 %. Evropská komise letos čeká nanejvýš 0,8 % růstu, což je na konvergující ekonomiku EU tristní výsledek. Bez robustnějšího výkonu průmyslu a vyšší spotřeby hrozí, že země zůstane uvězněna v pasti nízkého růstu.

Průmyslová výroba, dlouho tahoun maďarské ekonomiky, se už několik čtvrtletí propadá. Firmy se potýkají se slabou evropskou poptávkou, nové investice do výroby nepřicházejí v očekávané míře a domácí poptávku brzdí vysoké životní náklady. To vše se promítá i do slabých tržeb maloobchodu.

Inflace sice z dvojciferných hodnot klesla, ale stále se drží vysoko. V červenci letošního roku činila 4,3 %, v červnu 4,6 % a v únoru se dostala až na 5,6 %. Červencová hodnota 4,3 % ukazuje, že boj ještě zdaleka neskončil. Centrální banka sama přiznává, že návrat k cílovým třem procentům očekává až na začátku roku 2027. V českém kontextu, kde inflace již spadla pod 3 %, je to výrazný kontrast. Reálné mzdy rostou jen pomalu. Domácnosti sice pocítily nominální nárůsty platů, ale kupní síla zůstává oslabená. Spotřebitelé tak omezují výdaje, což dál brzdí maloobchod i služby.

Na situaci reaguje centrální banka tvrdou politikou. Základní úroková sazba drží už téměř rok na 6,5 %, což je nejvyšší úroveň v celé EU. To sice pomáhá brzdit cenové tlaky, zároveň ale dusí úvěrový trh. Firmy odkládají investice, domácnosti si berou méně hypoték a úvěrů. V kombinaci s oslabeným přístupem k evropským fondům – Brusel má kvůli sporům s Budapeští zmrazeno přes šest miliard eur – je výsledek ekonomicky velmi špatný.

Zatímco v Praze se podařilo udržet politiku alespoň v předvídatelných kolejích a investoři zůstávají, Budapešť si vypěstovala pověst země, kde vládní zásahy deformují tržní signály. Cenové stropy sice krátkodobě tlumí tlak na domácnosti, ale dlouhodobě vytvářejí nedostatek, odrazují investory a brzdí růst.

Výhled do příštích let není povzbudivý. Evropská komise počítá s tím, že se růst v roce 2026 může přiblížit k 2,5 %. To by ale vyžadovalo stabilnější prostředí, čerpání fondů EU a důvěru investorů. Bez toho se země může dál potácet mezi stagnací a inflací.

Pokud chce Maďarsko znovu nastartovat růst, musí se vrátit k základům: obnovit důvěru v tržní mechanismy, omezit nahodilé zásahy a nastavit předvídatelný rámec pro domácí i zahraniční kapitál. Jinak se bude dál propadat do role outsidera, jehož ekonomiku charakterizují vysoké ceny, slabý výkon a nedůvěra investorů.