Klesající cena ropy musí ruským představitelům přidělávat vrásky

Prezident Trump svými kroky nepřímo zlevňuje ropu. Rusko je jeden z mála států, na který dodatečná cla ze strany USA uvalena nebyla. Proč si ale ruští představitelé musí přát, aby Trump balík cel v ideálním případě úplně zrušil?

Rozsáhlá, a po celém světě diskutovaná, řada cel prezidenta Donalda Trumpa sice jako jednu z mála zemí nezasáhla Rusko přímo, ale přesto může zasadit bolestivou ránu ruské ekonomice závislé na vývozu ropy. I sama guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová uvedla, že cla uvalená po celém světě se v Rusku projevují především poklesem ceny ropy. Rusko má ten problém, že cca polovina příjmů státního rozpočtu z exportu pochází právě z prodeje „černého zlata“.

Od 10. ledna klesla cena ropy Brent z 83 USD za barel na dnešních 65 USD, přičemž cena ropy West Texas Intermediate se v tomto období propadla ze 78 na 62 USD.

Ruská ekonomika již delší dobu bojuje s inflací a je „nafouknutá“ výdaji na obranu, protože invaze na Ukrajinu stále pokračuje. Ruský prezident Vladimir Putin bude pravděpodobně co nejdéle bránit jakýmkoli škrtům armádních výdajů. Březnový výsledek ruské inflace (CPI) byl s hodnotou 10,3 % meziročně nejnižší za poslední 2 roky. Nicméně o této hodnotě panují pochybnosti, protože nedává smysl, aby s cca 10% inflací ruská centrální banka dusila tamní ekonomiku základní sazbou 21 %.

Již v roce 2022 zavedly země G7, Austrálie a Evropská unie cenový strop na ruskou ropu ve výši 60 dolarů za barel, aby omezily, kolik může Moskva vydělat na vývozu své ropy. Evropa si výrazně pospíšila se snížením své závislosti na ruské ropě a plynu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Řada sankcí se snažila odříznout Moskvu od lukrativních a životně důležitých příjmů z ropy, ačkoli ruská "stínová flotila" ropných tankerů určených k přepravě ruské ropy po celém světě a obcházení sankcí tvoří dle New York Times zhruba 17 % celkového počtu světových ropných tankerů.

Britský deník The Guardian v polovině dubna uvedl, že Velká Británie a další země G7 zvažují snížení stropu ze 60 dolarů za barel na nižší hodnotu poté, co cena ropy poprvé od za více než 4 roky v polovině dubna klesla pod tuto hranici. Ceny ropy se zatím za poslední 3 měsíce propadly asi o 25 % ve srovnání s průměrem loňského roku, což se rovná roční ztrátě příjmů Ruska ve výši 50 miliard dolarů. Rusku se podařilo částečně zmírnit tlak ropných sankcí tím, že prodává ropu třetím zemím, například Indii, od kterých pak západní země nakupují rafinované ropné produkty.

Zatímco ropa tvoří větší část ruských příjmů, cla by mohla zasáhnout i ruský vývoz plynu, konkrétně zkapalněného zemního plynu (LNG). Rusko se před rokem 2022 podílelo na dovozu plynu do Evropy až 40 %, nyní se toto číslo pohybuje zhruba na 11 % včetně LNG. Někteří lidé v Evropě začali koketovat s myšlenkou, že by kontinent mohl obnovit část dovozu ruského plynu, jakmile bude uzavřeno příměří na Ukrajině. V současné době může ruský plyn do Evropy přímo dodávat pouze jeden plynovod vedoucí přes Turecko. Plynovod Nord Stream byl v roce 2022 vyhozen do povětří a Ukrajina v lednu 2025 odmítla obnovit dohodu o tranzitu, která umožňuje, aby ruský plyn putoval do států EU. Další plynovod spojující Rusko s Polskem přes Bělorusko není v provozu.

Jiní si kladou otázku, zda by se ruský vývoz energetických surovin mohl ve významném množství vrátit zpět do Evropy v rámci dohody, jejímž cílem by bylo, aby Moskva odčinila svou invazi na Ukrajinu a aby z tohoto toku surovin měla prospěch i Ukrajina. EU odložila oznámení o svých plánech na postupné ukončení dovozu ruského zemního plynu až do roku 2027. Skepse však stále do značné míry převládá, protože obnovení toku ruského plynu přes Evropu by bránilo mnoho překážek, v neposlední řadě arbitrážní spory proti ruskému státnímu plynárenskému gigantu Gazprom.