Kdo pocítí Trumpem zaváděná cla jako první? Američtí spotřebitelé…

Trump ve druhém únorovém týdnu zahájil proces zavádění recipročních cel, když na zboží z Číny uvalil dodatečné 10% clo. Platnost ohlášených 25% dovozní cel na Mexiko a Kanadu byla odložena na příští měsíc. V případě potvrzení cel a jejich výše bude mít toto rozhodnutí rozsáhlé ekonomické dopady. Mnoho Američanů si klade otázku „kdo to zaplatí?“ Téměř všichni ekonomové se shodují, že spotřebitelé.

Příklad takového dopadu si ukažme na pračkách. Během svého prvního volebního období v roce 2018 prezident Donald Trump zavedl cla na dovážené pračky v rozmezí od 20 % do 50 %. Jeho administrativa tvrdila, že cla ochrání americký průmysl. Podle studie v časopise American Economic Review takový krok skutečně přidal na domácím trhu přibližně 1 800 pracovních míst. To vypadá jako úspěch, vznikla přece pracovní místa v USA a o to Donaldu Trumpovi šlo. Ale každé z těchto pracovních míst přineslo spotřebitelům průměrné roční náklady ve výši více než 815 000 USD! Dle uvedené zprávy totiž cla zvýšila cenu praček a sušiček (které sice clům nepodléhaly, ale obvykle se dodávají v balíčku s pračkami) přibližně o 86, resp. 92 USD za kus. Celkově tato cla stála spotřebitele něco přes 1,5 miliardy dolarů ročně. Slovy Horsta Fuchse: „A to se vyplatí“. Bohužel ne spotřebitelům…

A nebyli to jen zahraniční výrobci, kdo zvýšil ceny. Američtí výrobci jako Whirlpool a Maytag zvýšili své ceny téměř o stejnou částku, jakmile jejich konkurenti zdražili. Cena sušiček šla nahoru společně s cenami praček, aby se pravděpodobně rozprostřely dodatečné náklady, kterým výrobci čelili.

Cla byla obchodní zbraní v „arzenálu“ Spojených států od samého počátku jejich existence. Jedním z prvních kroků Kongresu bylo přijetí celního zákona z roku 1789, jehož cílem byla ochrana domácího průmyslu a zvýšení příjmů nové vlády. Až do zavedení daně z příjmu v roce 1913 tvořila cla většinu příjmů federální vlády (to nicméně nebylo výsadou pouze Spojených států). S větším přílivem peněz do vládní pokladny z daně z příjmu a díky velké průmyslové expanzi na konci 19. století se dovozní cla stala méně důležitými.

Po krachu na burze v roce 1929 Kongres schválil tzv. Smootův-Hawleyho celní zákon, který zvýšil již tak vysoké celní sazby. Obchod mezi Evropou a USA se propadl o dvě třetiny, což ještě zhoršilo dopady Velké hospodářské krize. Podle některých odborníků to také přispělo ke vzniku extremistických ideologií v Evropě. Po druhé světové válce však svět odmítl „protekcionistickou“ obchodní politiku, jako jsou cla, a 23 zemí podepsalo v roce 1947 Všeobecnou dohodu o clech a obchodu, která se později stala součástí Světové obchodní organizace.

Trump během svého prvního mandátu použil cla jako nástroj, který se zaměřil třeba právě na pračky, solární panely a především na ocel a hliník. Je fair dodat, že bývalý prezident Joe Biden ponechal mnoho Trumpových cel v platnosti. Tentokrát jsou však Trumpovy celní hrozby rozsáhlejší a potenciálně škodlivější. Ačkoli se prezidentovy nejnovější hrozby zaměřily na Kanadu, Mexiko a Čínu, již dříve navrhl zdanit veškeré zboží vyrobené v zahraničí 20 %. To by téměř jistě zvýšilo ceny pro americké spotřebitele.

Očekává se, že Trumpova cla na Čínu budou mít dopad na širokou škálu spotřebního zboží, od elektroniky po hračky a obuv. Řada společností přesunula svou výrobu z Číny např. do Vietnamu, aby se clům vyhnula.

Kde se dá očekávat nejvyšší nárůst cen? Rozhodně např. u hraček nebo obuvi. Z Číny totiž pochází 80 % hraček dovážených do USA a také přibližně 37 % veškerého dovozu obuvi do USA v celkové hodnotě 9,5 miliardy dolarů. Miliony zákazníků, kteří se spoléhají na levné čínské prodejce, jako jsou Temu a Shein, přijdou o ocelní osvobození v případě zboží s cenou nižší než 800 dolarů (tzv. výjimka de minimis). V případě obou prodejců se dá očekávat pokles dovozu do USA o desítky procent.

Také mnoho elektronických zařízení, jako jsou iPhony, se montuje v Číně, což je velký problém např. pro společnost Apple, jejíž akcie den před vstupem cel v platnost klesly o 3 %. A navzdory svým vztahům s prezidentem Donaldem Trumpem byl Elon Musk největším bezprostředním poraženým v rámci reakce akciového trhu na cla na začátku minulého týdne, protože investoři očekávají, že cla ovlivní podnikání a ziskovost společnosti Tesla.

Také potraviny by v USA výrazně zdražily, Spojené státy jsou na Kanadě a Mexiku v oblasti čerstvých produktů do značné míry závislé. Kanada je největším vývozcem masa do USA. Zemní plyn a ropa z Kanady by podléhaly 10% dani a obchodníci s ropou a spotřebitelé by na to doplatili. Z Kanady pochází přibližně 20 % ropy, kterou Američané spotřebují. A jestli je na něco americký spotřebitel vysloveně alergický, je to růst cen pohonných hmot…

Zatím není jisté, jak Trumpova administrativa k úpravě cel přistoupí. Zda to spíše bude snadněji proveditelnou jednotnou celní sazbu ve výši např. 10 % nebo 20 %, nebo se rozhodně pro výrazně složitější přístup, který by vyžadoval samostatné celní rozpisy odpovídající sazbám USA pro každou zemi zvlášť.