Jsou sankce uvalené na Rusko účinné? 1.část

Po ruské invazi na Ukrajinu byla na Rusko uvalena celá řada sankcí. Jak moc ruskou ekonomiku poškozují a nejsou ve finále „škodlivější“ pro evropské státy, než samotné Rusko? Proč je ruský rubl silnější, než byl před válkou?

Když prezident Putin nařídil, aby ruská vojska 24. února 2022 překročila hranice Ukrajiny, nepředpokládal zřejmě celou řadu věcí. Pokud odhlédneme od toho, že základních vojenských cílů ruské jednotky nedosáhly dodnes, téměř určitě nepočítal s tím, jak razantní, a především v zásadě jednotnou, odpověď dostane od západních zemí v podobě uvalených sankcí.

Při pohledu na ekonomické výsledky zveřejňované vládním statistickým úřadem Ruské federace (Rosstat) to ještě v létě mohlo vypadat, že tamní ekonomika v celé řadě oblastí nijak zvlášť uvalené sankce nepociťuje. Celou řadu ekonomických výsledků ale Rosstat přestal po začátku války zveřejňovat a o odhady reálného stavu tamní ekonomiky se tak pokouší západní agentury či univerzity, jde např. o známou Yale University. Jeden z mála důležitých ukazatelů, který Rosstat zveřejňuje a který se výrazně nezhoršil, je míra nezaměstnanosti, která i přes léto stagnovala na hodnotě 3,9 %, což bývá někdy dáváno za příklad toho, jak uvalené sankce nefungují. Pravda je ovšem taková, že ruská vláda nařídila společnostem nepropouštět zaměstnance, ale snížit jim počet odpracovaných hodin či poskytnout částečné placené volno. Toto ovšem zaměstnavatelé nemohou aplikovat dlouhodobě vzhledem ke značným nákladům. Další sledované ukazatele jako maloobchodní tržby nebo průmyslová produkce od jara zaznamenávají výrazné propady.

Vývoj kurzu rublu, který je aktuálně silnější než před válkou, nezapomínají zmínit lidé z české politické scény, kteří dopad západních sankcí bagatelizují. K tomu je ale potřeba dodat, že od konce února není kurz rublu určen nabídkou a poptávkou, ale je do určité míry „udržován“ tamní centrální bankou, která udělala několik opatření s cílem zabránit výraznému oslabení rublu:

1.    Na konci února skokově zvýšila základní sazbu na 20 %, aby podpořila zájem ruských subjektů držet domácí měnu a nezbavovat se jí.

2.    Nařídila ruským společnostem 80 % zahraničích příjmů konvertovat do rublu, čímž se zvyšuje poptávka po rublu, který se díky tomu drží silnější.

3.    Zamezila Rusům nakoupit do konce roku 2022 více než 10.000 USD (resp. ekvivalentu v dalších měnách) za rubly.

Tím pádem aktuální kurz rublu neodráží realitu, když jde o měnu, která se dá sice koupit, ale prodat ji je možné jen v omezeném množství. Kurz rublu od jara vůbec neodráží stav ruské obchodní bilance, které se výrazně zhoršuje. Za prvních sedm měsíců roku měla kladné saldo ve výši 8 mld. USD, ale v srpnu se už propadla do záporu 6 mld. USD. Do konce roku se výsledek ještě výrazně zhorší s tím, jak zásadně poklesly dodávky plynu prostřednictvím plynovodu Nord Steam 1. V roce 2023 dojde k dalšímu výraznému nárůstu záporného salda, protože Rusko dodávky plynu a ropy plánované do Evropy dokáže jinam přesměrovat jen částečně.

EU vyhlásila od začátku ruské agrese do dnešního dne již šest balíků sankcí namířených proti Rusku. Postupně se týkaly finančních transakcí s Ruskem a Běloruskem, omezení vysílání ruských státních sdělovacích prostředků, zákazu vstupu ruských dopravců do vzdušného prostoru zemí EU či nových investic do ruského energetického sektoru. S tím vším si Rusko poradit dokáže a leckdy ho to vlastně ani příliš nebolí. S čím má Rusko daleko větší problém a v jakých oblastech ho budou sankce výrazně bolet, si povíme příště.