Japonsko chce kryptoměny regulovat jako akcie

Japonská vláda schválila návrh zákona, který by poprvé zařadil kryptoměny mezi standardní finanční produkty, stejně jako akcie nebo dluhopisy. Jde o zásadní změnu přístupu jedné z největších světových ekonomik k digitálním aktivům.

Japonsko patří mezi země s nejdelší historií regulace kryptoměn. Bitcoin tam byl jako platební prostředek oficiálně uznán již v roce 2017, tehdy jako jedna z prvních zemí světa. Přesto tamní pravidla vždy vnímala kryptoměny především jako nástroj pro platby, nikoliv jako investiční aktivum podobné akciím. To se nyní mění.

Japonský kabinet schválil návrh změny zákona, který by kryptoměny přesunul pod takzvaný zákon o finančních nástrojích a burze, tedy pod stejný právní rámec, který v Japonsku reguluje obchodování s akciemi a dalšími cennými papíry. Pokud zákon projde parlamentem v aktuálním zasedání, mohl by vstoupit v platnost již v průběhu fiskálního roku 2027.

Co konkrétně se změní?

Dosavadní japonská pravidla se zaměřovala především na tři věci: bezpečné uchovávání kryptoměn, opatření proti praní špinavých peněz a registraci kryptoměnových burz. Šlo o přístup, který chrání uživatele před podvody a ztrátou prostředků, ale nezabýval se tím, co se děje na samotném trhu.

Nová pravidla jdou výrazně dál. Přinášejí změny, které dobře znají investoři na klasických akciových trzích:

• Zákaz insider tradingu: nikdo nebude moci obchodovat na základě neveřejných informací, které má díky svému postavení ve firmě nebo projektu 
  
• Povinné roční výkazy: vydavatelé kryptoměn budou muset pravidelně zveřejňovat informace o svém projektu, podobně jako veřejně obchodované firmy zveřejňují výroční zprávy 
  
• Přísnější tresty: provozování kryptoměnové burzy bez registrace bude nově trestáno až deseti lety vězení, zatímco dosud hrozily maximálně tři roky; finanční pokuta může dosáhnout 10 milionů jenů, tedy přibližně 1,3mil korun 
  
• Širší pravomoci regulátora: japonská Komise pro dohled nad cennými papíry a burzami získá rozšířené pravomoci k dohledu nad kryptoměnovým trhem 
  
• Ochrana investorů: celý rámec bude zaměřen na férovost trhu a transparentnost, nikoli jen na technické zabezpečení prostředků 
  

Japonská ministryně finančních služeb při představení návrhu uvedla, že cílem je rozšířit přísun kapitálu pro růst, zajistit férovost a transparentnost trhu a posílit ochranu investorů.

Proč je tato změna důležitá?

Klasifikace kryptoměn jako finančních produktů je mnohem více než jen technická právní záležitost. Mění totiž základní způsob, jakým stát na kryptoměny nahlíží.

Dosud platilo: kryptoměna je jako hotovost nebo platební karta, nástroj pro přesun peněz. Nově bude platit: kryptoměna je jako akcie, investiční aktivum, u kterého má investor právo na informace, ochranu před manipulací a férovými podmínkami obchodování.

Tento posun má praktické důsledky. Velcí institucionální investoři: penzijní fondy, pojišťovny nebo správci majetku, mají často ze zákona povinnost investovat pouze do regulovaných finančních produktů. Pokud kryptoměny do této kategorie nespadají, nemohou do nich investovat ani v případě, že by chtěli. Japonská změna by tuto bariéru odstranila.

Japonsko není samo

Japonský krok přichází v době, kdy se podobnými otázkami zabývají regulátoři po celém světě. Spojené státy schválily pravidla pro stablecoiny, Evropská unie zavedla komplexní regulaci kryptotrhu, Británie zpřísnila podmínky pro politické dary v kryptoměnách.

Hongkong udělil první licence pro vydávání stablecoinů bankám HSBC a Standard Chartered, jde o první licencování v rámci tamního nového zákona o stablecoinech, který vstoupil v platnost v srpnu 2025.

FAQ

Proč Japonsko dosud kryptoměny jako finanční produkty neklasifikovalo? Japonsko se historicky soustředilo na praktické využití kryptoměn jako platebního prostředku a na ochranu uživatelů před podvody. Investiční rozměr kryptoměn se stal výraznějším až v posledních letech s příchodem institucionálních investorů a rozvojem trhu.

Budou přísnější pravidla znamenat, že kryptoměny zdraží nebo zlevní? Regulace obecně přináší větší stabilitu a důvěru, což dlouhodobě přitahuje více investorů. Krátkodobě může přísnější regulace způsobit nejistotu a výkyvy cen. Historicky ale větší regulatorní jasnost spíše pomáhala růstu kryptoměnového trhu.

Může se něco podobného stát i v Česku nebo na Slovensku? 

Česko a Slovensko jsou součástí Evropské unie, která již přijala komplexní regulaci kryptotrhu nazvanou MiCA. Ta vstoupila v platnost v roce 2024 a kryptoměny v EU již do velké míry reguluje podobně jako jiné finanční produkty. Japonský krok tedy kopíruje směr, kterým se Evropa vydala o něco dříve.