Japonská centrální banka zvýšila úrokové sazby

Japonská centrální banka (BOJ) oznámila zvýšení klíčové úrokové sazby na přibližně 0,5 % z předchozích 0,25 %. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy inflace v zemi zůstává na cílové úrovni 2 % a mzdy postupně rostou. Guvernér BOJ Kazuo Ueda na tiskové konferenci uvedl, že ekonomika se zotavuje, ale zároveň upozornil na přetrvávající nejistoty, jako jsou zahraniční cenové tlaky a výkyvy směnných kurzů. Přesto zdůraznil, že pokud současné ekonomické podmínky přetrvají, může dojít k dalšímu zvyšování sazeb. Podle něj je důležité udržet „pozitivní cyklus“ mezi růstem cen a mezd, což by mělo podpořit stabilitu ekonomiky.

Japonská inflace se pohybuje kolem 2% cíle centrální banky, přičemž vládní údaje ukazují, že spotřebitelské ceny (bez nestálých cen potravin) v loňském roce vzrostly v průměru o 2,5 %. Tento růst cen pokračoval i v prosinci, kdy index spotřebitelských cen (CPI) vykázal 3% meziroční nárůst. Růst mezd byl dalším klíčovým faktorem při rozhodování BOJ. Ministerstvo práce upravilo údaje za listopad, podle nichž mzdy vzrostly o 0,5 % namísto původně hlášeného poklesu. Tento vývoj naznačuje, že zaměstnanci si v rámci nadcházejících odborových jednání pravděpodobně vyjednají vyšší platy, což by mohlo dále podpořit inflaci.

Bezprostředně po oznámení rozhodnutí BOJ došlo k poklesu cen akcií, ale hlavní index Nikkei 225 se brzy zotavil a uzavřel téměř beze změny. Japonský jen naopak mírně posílil vůči americkému dolaru, který se propadl z 156 jenů na 155,41 jenů. To ukazuje, že trhy byly na zvýšení sazeb připraveny a očekávaly ho. V červenci loňského roku vedlo podobné zpřísnění měnové politiky k prudkým poklesům na burze, což se tentokrát neopakovalo. Guvernér Ueda uvedl, že tržní reakce byla umírněná, což potvrzuje správnost rozhodnutí banky.

Japonsko se dlouhodobě potýkalo s nízkými úrokovými sazbami, a dokonce zápornou měnovou politikou, která měla za cíl stimulovat růst ekonomiky a bojovat proti deflaci. Deflace představuje pro hospodářství značný problém, protože vede k poklesu firemních investic, snižování mezd a celkovému omezení spotřeby. BOJ v březnu loňského roku ukončila politiku záporných úrokových sazeb, což znamenalo první zvýšení sazeb po 17 letech. Současné kroky centrální banky ukazují, že Japonsko se pomalu vrací k tradičnějšímu modelu monetární politiky.

Zatímco japonská centrální banka zpřísňuje svou měnovou politiku, americký Federální rezervní systém (Fed) a Evropská centrální banka (ECB) se vydávají opačným směrem a zvažují snížení sazeb. Fed nedávno signalizoval, že zpomalí tempo snižování sazeb, což naznačuje, že inflační tlaky ve Spojených státech přetrvávají. Naopak v Japonsku se očekává, že inflace zůstane v příštích letech stabilní. BOJ ve své lednové prognóze uvedla, že roční tempo růstu indexu spotřebitelských cen (bez čerstvých potravin) by mělo v roce 2024 dosáhnout 2,5 až 3 %, v roce 2025 klesnout na 2,5 % a v roce 2026 se stabilizovat kolem 2 %.

Jedním z hlavních důvodů, proč Japonsko přistoupilo ke zvýšení sazeb, je růst mezd, který je částečně ovlivněn nedostatkem pracovní síly. Japonská restriktivní imigrační politika dlouhodobě brání přílivu zahraničních pracovníků, což způsobuje tlak na růst mezd. Podle výzkumného stratéga Dilina Wua z firmy Pepperstone byly trhy na zvýšení sazeb připraveny i díky tomu, že prezident Donald Trump po svém znovuzvolení zatím nepřistoupil k razantním obchodním restrikcím, které by mohly negativně ovlivnit japonskou ekonomiku. Pokud se současný trend udrží, BOJ by mohla pokračovat v postupném zvyšování úrokových sazeb a Japonsko by se mohlo definitivně vymanit z éry ultra nízkých úrokových sazeb.