Jak v Evropě vypadá kumulovaná inflace od roku 2015?

Vysoká inflace trápí v posledních měsících skoro všechny evropské státy. Při pohledu do dat Eurostatu je patrné, že cenová hladina se za minulá léta mnohonásobně zvýšila. V období od roku 2015 do srpna 2023 se ukazatel HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen) dostal na nejvyšší hodnoty v nedalekém Maďarsku, a to na 62,4 %. Do první trojice se však dostala i Česká republika.

První velká vlna zdražování do států Evropské unie dorazila během pandemie nemoci covid-19, kdy řada států provedla řadu přísných preventivních opatření, které velkou měrou omezily chod mnoha firem i ekonomik po celém světě. Řada společností kvůli nim citelně omezila svou produkci, což se silně propsalo do nabídkové složky. Vlivem nedostatku začala cena mnoha komodit i finálních výrobků stoupat a první velká vlna zdražování tím byla na světě.

Pro evropské státy byla první silná vlna zdražování poměrně překvapujícím zjištěním. Do té doby se totiž mnohé evropské ekonomiky pohybovaly i na hranici deflace. Evropské centrální banka i další centrální banky v Evropě držely úrokové sazby na velmi nízkých úrovních, aby odvrátily hrozící deflaci, která mohla silně poznamenat chod firem i celých ekonomik.

V mnohých státech zároveň panovala poměrně štědrá fiskální politika, která vedla i k vysokým rozpočtovým schodkům. V případě České republiky či Polska je zároveň možné konstatovat, že k vysokým inflačním číslům napomohla rovněž i situace na trhu práce. Míra nezaměstnanosti dlouhodobě atakuje rekordní minima a firmy tak musí mezi sebou více soupeřit o pracovní sílu, což se propisuje hlavně do mezd. Vyšší mzdové náklady totiž podniky kompenzují růstem cen u svých výrobků či služeb.

Dalším velkým inflačním impulsem pak byla nečekaná ruská invaze na Ukrajinu. Trhy tento útok nevnímaly dobře a cena klíčových komodit začala citelně růst. Vysoké inflaci přispěly i protiruské sankce ze strany Západu. Cena plynu či ropy i dalších důležitých energetických surovin rázem atakovala historická maxima a spotřebitelé mají dodnes plné ruce práce se s tímto cenovým šokem vypořádat.
Při pohledu do dat Eurostatu je zřejmé, že kumulovaná míra inflace byla v období roku 2015 a srpen 2023 nejvyšší v Maďarsku. Ani další země v Evropě ale na tom nebyly příliš dobře. Pomyslné druhé místo zaujalo v tomto žebříčku Estonsko, kde se míra kumulované inflace dostala až na 51,3 %. Stupně vítězů uzavírala Česká republika, kde se tento ukazatel vyšplhal až na 49,3 procenta.

Je zřejmé, že kumulovaná inflace v České republice převýšila naprostou většinu států v EU. Evropský průměr je totiž téměř o polovinu nižší a dostal se na úroveň 27,2 procenta. Více než čtyřicetiprocentní hranici v tomto období překonalo ale i Lotyšsko, Litva, Polsko nebo Rumunsko.

V porovnání s Maďarskem či Estonskem však některé země v tomto období zaznamenaly dramaticky nižší cenový nárůst. Jde hlavně o Řecko, kde se míra ukazatele dostala jen na 15,9 procenta. Jen o pár desetin více statistici zaznamenali rovněž v případě Irska, Dánska, Finska nebo Kypru. Je tak zřejmé, že inflační rozdíly mezi evropskými zeměmi byly v uvedeném období opravdu obrovské.