Izraelská ekonomika: stabilita uprostřed konfliktu

Navzdory vojenské operaci v Gaze, politickému napětí a oslabenému turismu si Izrael drží stabilní inflaci, pevnou měnovou politiku a výhled návratu k růstu.

Izraelská ekonomika prochází jedním z nejdramatičtějších období poslední dekády. Kombinace vojenské operace v Gaze, polarizující domácí politiky a přetrvávajících „žlutých protestů“ proti počítání vlády Benjamina Netanjahua, by mohla působit destabilizačně. Přesto nejnovější makroekonomická data ukazují na slušnou odolnost.

Izraelská inflace a sazby jsou doslova klidem uprostřed bouře. Spotřebitelské ceny se od jara 2024 pohybují stabilně kolem 3 – 3,5 %, což Bank of Israel umožňuje držet úrokovou sazbu na 4,5 %. Nutno říct, že se od listopadu 2023, kdy Hamás provedl poslední teroristický útok, při kterém zajal stovky rukojmích, byly jen tři výjimky, kdy inflace byla vyšší než 3,5 %. Tento rámec dává domácnostem i firmám jistotu a kontrastuje s turbulentním geopolitickým prostředím. Stabilní cenová hladina je klíčová zejména pro spotřebitelskou důvěru, která se sice drží v negativním pásmu, ale v posledních měsících vykazuje mírnou tendenci růst.

Izraelský HDP se ve 2Q letošního roku propadl meziročně o 3,5 %, zejména kvůli ochromenému soukromému sektoru a snížené spotřebě. Vývoz technologií a zbrojního průmyslu však nadále drží ekonomiku nad vodou a v posledních měsících roku 2025 se očekává pozvolné zotavení. Izraelská ekonomika se bezprostředně po říjnovém útoku Hamásu výrazně propadla, ale za necelý půl rok dokázala toto manko korigovat a vrátit se k růstu. Aktuální propad, jakkoli se může jevit jako hlubší, je v kontextu pěti posledních let jen drobným výkyvem.

Turismus – slabina, která přetrvává

Příjezdy turistů zůstávají výrazně pod úrovní před útokem Hamásu z října 2023. Izrael sází na návrat cestovního ruchu v horizontu let 2025–2026, kdy by mělo dojít k uklidnění bezpečnostní situace a restartu investic do infrastruktury. Sektor ale stále zůstává nejslabším článkem hospodářství. Zatímco před útokem se průměrný počet turistů každý měsíc pohyboval mezi 250 – 350 tisíci, letos v červenci jich bylo 85 tisíc.

Nezaměstnanost se v červenci podívala na 3 %, ale dlouhodobě je pod touto hranicí a je tedy jedna z nejnižších v OECD. To dokládá pevnou strukturu pracovního trhu. Naopak podnikatelská důvěra je dlouhodobě v červených číslech, zejména v průmyslu a stavebnictví, které přímo trpí geopolitickým rizikem.

Politický rozměr

Netanjahuova vláda čelí masovým protestům kvůli soudní reformě a pokračující operaci v Gaze. Přesto si premiér stále udržuje podporu značné části společnosti, zejména díky důrazu na bezpečnost. Politická polarizace a probíhající akce v Gaze přímo ovlivňují důvěru investorů i spotřebitelů.

Vojenské operace a domácí politické spory zemi ekonomicky oslabují, ale technologická síla, nízká nezaměstnanost a stabilní měnová politika vytvářejí pevný základ. Čím rychleji se podaří ukončit boje a zničit Hamás, tím rychleji lze očekávat návrat k silnějšímu růstu v roce 2026. I přes rizika je Izrael velmi stabilní ekonomikou, která by měla být v hledáčku i českých firem.