Inflace v eurozóně zpomaluje rychleji, než se čekalo. ECB získává prostor, ale boj ještě nekončí

Červnová inflace v eurozóně přinesla pro trhy příjemné překvapení. Spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 2,8 %, zatímco v květnu činila inflace 3,2 %. Trh přitom očekával pouze mírné zpomalení na 3,0 %. Pokles o čtyři desetiny procentního bodu během jediného měsíce představuje výraznější zlepšení inflačního vývoje, než s jakým investoři i ekonomové počítali.

Ještě důležitější zprávou je vývoj jádrové inflace. Ta se snížila z 2,6 % na 2,4 %, zatímco konsenzus předpokládal stagnaci na 2,6 %. Právě jádrová inflace je přitom jedním z nejdůležitějších ukazatelů pro Evropskou centrální banku, protože lépe odráží dlouhodobé cenové tlaky v ekonomice. Současně meziměsíčně spotřebitelské ceny dokonce o 0,1 % poklesly, zatímco ještě v květnu rostly o 0,1 %. To potvrzuje, že cenové tlaky v eurozóně během června dále slábly.

Výsledek zároveň velmi dobře zapadá do vývoje v Německu. Tam předběžná červnová inflace zpomalila z 2,6 % na 2,3 %, přičemž trh očekával ponechání na 2,6 %. Největší evropská ekonomika tak již o den dříve naznačila, že cenové tlaky v eurozóně pravděpodobně polevují rychleji, než se ještě před několika týdny zdálo. Dnešní čísla za celou měnovou unii tento trend jednoznačně potvrdila.

Přitom ještě před několika měsíci vypadal obrázek zcela jinak. Po loňském létě se inflace v eurozóně pohybovala poblíž dvouprocentního cíle ECB. Od začátku letošního roku však začala znovu akcelerovat. Z lednových 1,7 % postupně vzrostla na 1,9 %, v březnu již dosáhla 2,6 %, v dubnu 3,0 % a v květnu dokonce 3,2 %. Červnový pokles na 2,8 % proto představuje první výraznější obrat po několikaměsíčním růstu.

Při pohledu do delší historie je navíc patrné, že současná inflace je již výrazně vzdálena krizovým hodnotám z energetické krize. Historické maximum eurozóna zaznamenala v říjnu 2022 na úrovni 10,6 %, zatímco dlouhodobý průměr od roku 1991 činí přibližně 2,25 %. Aktuálních 2,8 % tak sice stále převyšuje inflační cíl ECB, ale zároveň představuje hodnotu, která je nesrovnatelně nižší než před několika lety.

• Inflace v eurozóně zpomalila výrazně více, než očekával trh
  
• Meziroční CPI klesla z 3,2 % na 2,8 %, zatímco konsenzus počítal s 3,0 %
  
• Jádrová inflace se snížila z 2,6 % na 2,4 %, což potvrzuje slábnutí dlouhodobých inflačních tlaků
  
• Meziměsíčně ceny dokonce klesly o 0,1 %, což signalizuje další ochlazování cenového růstu
  
• Vývoj v eurozóně potvrzuje trend naznačený o den dříve německou inflací, která zpomalila z 2,6 % na 2,3 %
  
• Po pěti měsících růstu inflace (leden–květen) přichází první výraznější obrat směrem dolů
  
• Současná inflace je již výrazně vzdálena maximu 10,6 % z října 2022, stále však převyšuje 2% cíl ECB
  
• Data potvrzují, že dosavadní měnová politika ECB funguje a pomáhá tlumit cenové tlaky
  
• Výsledek zvyšuje pravděpodobnost dalšího uvolňování měnové politiky ECB, pokud se trend potvrdí i v dalších měsících
  
• Jedno příznivé číslo ale nestačí – ECB bude chtít vidět, zda se jedná o začátek trvalého trendu, nebo pouze o jednorázové zlepšení
  

Pro Evropskou centrální banku jde o vítanou zprávu. Na svém červnovém zasedání zvedla hlavní sazbu z 2,15 % na 2,40 %. Dnešní inflační data potvrzují, že dosavadní nastavení měnové politiky nadále působí restriktivně a pomáhá tlumit cenové tlaky. Zároveň však nelze přehlédnout, že inflace zůstává nad dvouprocentním cílem a zejména jádrová inflace se stále drží na zvýšených úrovních. ECB proto získává větší komfort pro další rozhodování, nikoliv však jistotu, že inflační problém je definitivně vyřešen.

Finanční trhy budou nyní pečlivě sledovat, zda červnové zpomalení představuje začátek nového trendu, nebo pouze jednorázové uklidnění po silnějším jarním růstu cen. Prozatím platí, že boj s inflací sice výrazně pokročil, ale rozhodně ještě neskončil.

1. Proč inflace v eurozóně v červnu klesla více, než se očekávalo?

Meziroční inflace zpomalila z 3,2 % na 2,8 %, zatímco trh očekával pokles pouze na 3,0 %. Výraznější zpomalení ukazuje, že cenové tlaky v eurozóně během června polevily rychleji, než předpokládali analytici. Pozitivní zprávou je také pokles jádrové inflace z 2,6 % na 2,4 %.

2. Co znamená pokles jádrové inflace?

Jádrová inflace nezahrnuje volatilní položky, jako jsou energie a potraviny, a lépe odráží dlouhodobý vývoj cen v ekonomice. Její pokles na 2,4 % naznačuje, že se zmírňují i trvalejší inflační tlaky, které Evropská centrální banka pečlivě sleduje.

3. Jak souvisí vývoj inflace v Německu s inflací v celé eurozóně?

Německá inflace zpomalila z 2,6 % na 2,3 %, což naznačilo, že obdobný trend lze očekávat i v celé eurozóně. Vzhledem k velikosti německé ekonomiky bývá její cenový vývoj často dobrým indikátorem následných dat za celou měnovou unii.

4. Co znamená současný vývoj inflace pro rozhodování ECB?

Nižší inflace dává Evropské centrální bance větší prostor ponechat úrokové sazby beze změny nebo v budoucnu uvažovat o jejich dalším snížení. Přesto inflace zůstává nad dvouprocentním cílem ECB, proto bude centrální banka i nadále postupovat opatrně.

5. Je inflace v eurozóně již pod kontrolou?

Současný vývoj je jednoznačně příznivější než na jaře letošního roku i než během inflační krize v roce 2022. Přestože červnová data naznačují ochlazování cenových tlaků, inflace se stále pohybuje nad cílem ECB. O tom, zda jde o začátek trvalého trendu, rozhodnou až data z dalších měsíců.