Globální výdaje na zbrojení rostou nejrychleji od konce studené války

V roce 2024 došlo k bezprecedentnímu nárůstu celosvětových výdajů na obranu. Podle nejnovější zprávy stockholmského Mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) činily vojenské výdaje všech států dohromady 2,718 bilionu dolarů, což znamená meziroční nárůst o 9,4 %. Tak prudký růst nebyl zaznamenán od konce studené války. Všechny z patnácti největších vojenských mocností navýšily svůj rozpočet na obranu, přičemž největší skok zaznamenala Evropa a Blízký východ, regiony poznamenané trvajícími bezpečnostními hrozbami.

Spojené státy americké, Čína, Rusko, Německo a Indie – pětice největších světových zbrojních investorů – v roce 2024 utratila dohromady 1,635 bilionu dolarů. Tento souhrnný údaj představuje přibližně 60 % celkových světových výdajů. Ruku v ruce s tím vzrostl i podíl vojenských výdajů na globálním HDP, který dosáhl 2,5 %. To naznačuje, že mnohé vlády vnímají současnou bezpečnostní situaci jako natolik vážnou, že dávají armádním rozpočtům přednost před sociálními nebo infrastrukturními investicemi.

Evropa, která je stále pod vlivem důsledků války na Ukrajině, sehrála v růstu výdajů zásadní roli. Podle údajů SIPRI navýšily své zbrojní rozpočty téměř všechny evropské státy – s výjimkou Malty. Největší investici uskutečnilo Německo, které vynaložilo rekordních 77,89 miliardy eur, čímž se stalo největším vojenským investorem v regionu střední a západní Evropy. Polsko, ležící na hranici s Ukrajinou a Běloruskem, zvýšilo své výdaje o 31 % na 38 miliard dolarů, což představuje 4,2 % jeho HDP. Výrazně navýšila své výdaje také Ukrajina, která během pokračující války vynaložila 64,7 miliardy dolarů – tedy více než 43 % toho, co vydalo Rusko.

Zpráva také uvádí, že vojenské výdaje Ruska dosáhly 149 miliard dolarů a jsou zahrnuty do celkového evropského součtu, který činil 693 miliard dolarů. Tento údaj je alarmující zejména s ohledem na zbrojní tempo, které Rusko udržuje navzdory ekonomickým sankcím a mezinárodní izolaci. Situace tak přispívá ke zbrojnímu napětí v Evropě, kde jednotlivé státy přehodnocují své bezpečnostní strategie a navyšují zásoby i kapacity svých ozbrojených sil.

Výhled na rok 2025 je stejně nejistý. Podle údajů Uppsalského programu pro dokumentaci konfliktů (UCDP) byl rok 2024 rekordní z hlediska počtu státních ozbrojených konfliktů – bylo jich zaznamenáno celkem 59, nejvíce od roku 1946. Tento trend zřejmě bude pokračovat i letos, a to nejen v Evropě, ale i v regionech Blízkého východu, Afriky či Asie. Státy proto nejen zvyšují své výdaje, ale také mění svou obrannou doktrínu, navyšují počet vojáků, objednávají novou techniku a zvyšují strategické zásoby.

Neustálý růst zbrojních výdajů může mít i negativní dopady. V mnoha zemích se totiž rozpočtové zdroje přesouvají od zdravotnictví, školství či klimatických opatření právě k obraně. Rostoucí zbrojení navíc často nevede ke zvýšení stability, ale spíše prohlubuje mezinárodní napětí. Ve světě, kde se klíčové konflikty odehrávají jak fyzicky, tak v kyberprostoru, bude stále důležitější i debata o etice a udržitelnosti obranných politik.