Francie má konečně schválený rozpočet pro rok 2025... přinese to ale uklidnění?

Od začátku týdne má Francie konečně schválený rozpočet pro tento rok. Přinese to ale snížení politické nejistoty a jistotu dalšího vládnutí premiéru Bayrouovi?

13. prosince loňského roku jmenoval francouzský prezident Emmanual Macron premiérem předsedu Demokratického hnutí Françoise Bayroua. Po tomto jmenování agentura Moody's snížila francouzský rating s tím, že veřejné finance země budou v příštích letech výrazně pod tlakem a že politická roztříštěnost bude pravděpodobně bránit fiskální konsolidaci, kterou francouzská ekonomika v každém případě potřebuje.

Tento týden byl konečně schválen francouzský rozpočet na rok 2025. Předseda vlády François Bayrou se v pondělí rozhodl uplatnit článek 49 odst. 3 francouzské ústavy, aby mohl rozpočet schválit bez hlasování v parlamentu. Rozpočet na rok 2025 je výsledkem kompromisu. Použití čl. 49 odst. 3 ústavy ale také otevřelo dveře návrhu na vyslovení nedůvěry. Jeden z nich podala krajně levicová strana (LFI). Její partner v levicové alianci, Socialistická strana, se však po rozsáhlých interních diskusích rozhodla pro návrh nehlasovat. Navzdory nespokojenosti se zněním rozpočtu se Národní shromáždění Marine Le Penové rovněž rozhodlo návrh na vyslovení nedůvěry nepodpořit. Zamítnutí návrhu na vyslovení nedůvěry nakonec znamená, že rozpočet na rok 2025 je přijat a vláda Françoise Bayroua zůstává u moci. Prozatím…

François Bayrou totiž nyní musí znovu spustit článek 49.3, a to pro rozpočet sociálního zabezpečení. Tím znovu otevírá dveře návrhu na vyslovení nedůvěry. Kvůli návrhurozpočtu sociálního zabezpečení padla předchozí vláda Michela Barniera. To znamená, že riziko pádu Bayrouovy vlády zůstává, i když v této fázi je tato pravděpodobnost zřejmě nízká.

Co je součástí rozpočtu na rok 2025? Rozdíly v částkách mezi současným rozpočtem a rozpočtem navrženým vládou Michela Barniera před čtyřmi měsíci nejsou zásadní. Zatímco Michel Barnier počítal s veřejnými výdaji ve výši 1,7 bilionu eur, nový rozpočet je jen o trochu nižší. Veřejné výdaje budou v roce 2025 představovat 56,8 % HDP, zatímco v roce 2024 to bylo 56,6 %. Přestože bylo vyvinuto určité úsilí o zpomalení růstu veřejných výdajů, v objemovém vyjádření se přesto v průběhu roku zvýší o 1,2 %, tj. více než HDP. Ve skutečnosti se tedy nejedná o úsporný rozpočet, ale pouze o rozpočet, který je o něco méně expanzivní než v minulých letech.

Aby Bayrou přežil hlasování o důvěře, musel ale udělat ústupky, především socialistům, které zatížily rozpočet částkou cca 5 miliard eur. V důsledku toho bude snižování dluhu trvat déle, než se očekávalo. Očekává se, že veřejný dluh dosáhne na konci roku 2025 115,5 % HDP, zatímco v roce 2024 to bylo 112,7 %, zatímco Michel Barnier doufal, že se do konce roku 2025 sníží na 114,7 %. Rozpočtový deficit by měl klesnout na 5,4 % HDP, což je méně než 6 % na konci roku 2024 a více než Barnierem očekávaných 5,2 %.

Aby se Bayrouova vláda vyrovnala s pokračujícím růstem výdajů a zároveň snižovala deficit rozpočtu, počítá s vyššími daněmi. Daňová sazba se zvýší ze 42,8 % HDP v roce 2024 na 43,5 %. Osoby s vysokými příjmy a velké společnosti budou v roce 2025 platit vyšší daně, daň z finančních transakcí se zvýší z 0,3 % na 0,4 % a bude zavedena daň z letenek, i když bude nižší, než se původně navrhovalo.

Na straně výdajů musela vláda, aby si zajistila, že jí socialisté nebudou vyslovovat nedůvěru, své plány revidovat. Fond na urychlení ekologické transformace byl krácen méně, než se předpokládalo, a bylo upuštěno od plánovaného snížení počtu učitelů, zatímco pravidla státní zdravotní pomoci se nezměnila. Úspory budou nicméně nutné v oblasti bytové politiky, zemědělství a ministerstva práce.

Rozpočet na rok 2025 je tedy v souladu se slibem, který Francie dala evropským institucím, že v roce 2025 sníží deficit na 5,4 % HDP. Pravděpodobnost, že schodek skončí v tomto roce vyšší, než se předpokládalo, je však velmi vysoká. Na straně výdajů je riziko dalšího skluzu ve výdajích místních samospráv vysoké vzhledem ke komunálním volbám plánovaným na rok 2026.

Rozpočet byl navíc sestaven na základě velmi optimistického makroekonomického scénáře. Vláda očekává, že HDP v roce 2025 vzroste o 0,9 %, což je více než konsenzus ekonomů (0,7 %) i naše prognóza (0,6 %). Vzhledem ke špatným údajům zveřejněným od začátku roku je riziko revize prognóz růstu směrem dolů značné, což by vedlo k nižším než očekávaným daňovým příjmům a velmi by ztížilo dosažení cílového schodku. Vláda doufá, že schválení rozpočtu po měsících nejistoty podpoří růst, ale tomu se nám nechce věřit. Vzhledem k problematickému globálnímu prostředí a slábnoucímu trhu práce, který zatěžuje důvěru domácností, je nepravděpodobné, že by se výdaje podařilo dohnat. Nejnovější údaje navíc naznačují, že dynamika francouzské výroby se v následujících měsících zastaví.

Politická nejistota se díky schválení rozpočtu poněkud snížila, ale rozhodně to však neznamená, že zmizela. Vláda stále nemá v parlamentu většinu a později v průběhu roku by mohly následovat další návrhy na vyslovení nedůvěry. Nové parlamentní volby ale mohou ve Francii proběhnout až na začátku července…