Francie a Německo se neshodují na odvetě proti hrozbám Trumpových cel

Navzdory jednotné rétorice Evropské unie v otázce nových celních opatření zavedených administrativou Donalda Trumpa se mezi členskými státy objevují rozkoly. Zatímco některé země volají po okamžité odvetě, jiné upřednostňují diplomatická jednání s USA. Klíčovou otázkou zůstává, zda Evropa dokáže udržet jednotný přístup, nebo zda se mezi členskými státy prohloubí rozpory.

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových sankcí na obchodní partnery, včetně Evropské unie, což v Bruselu vyvolalo nejednotnou reakci. Podle několika zdrojů, se evropské státy rozdělují do dvou táborů. Zatímco Francie patří mezi zastánce okamžitých odvetných opatření, Německo, Itálie a Maďarsko dávají přednost umírněné diplomacii.

Evropská komise v pátek slíbila „rozhodnou a okamžitou“ odpověď na Trumpovo oznámení o zavedení 25 % cel na dovoz hliníku a oceli. Tato opatření, která vstoupí v platnost 12. března, jsou podle USA motivována národní bezpečností. Brusel však považuje tato cla za nespravedlivá a připravuje protitah.

Francie, jako hlavní zastánce tvrdé linie, požaduje okamžitou reakci bez zbytečných ústupků americké administrativě. „Každé americké opatření si žádá okamžitou odpověď,“ uvedl jeden z francouzských představitelů během středečního mimořádného jednání ministrů obchodu EU. Podle tohoto zdroje by bylo chybou příliš dlouho vyjednávat, protože by to mohlo znamenat oslabení evropské pozice.

Naopak Německo, Itálie a Maďarsko patří k umírněnému křídlu, které varuje před uspěchanými kroky. „Dává větší smysl počkat na další vývoj a udržovat kontakt s Američany,“ uvedl nejmenovaný diplomat z jednoho z těchto států. Podle tohoto přístupu by měla EU zvažovat odvetná opatření pouze ve chvíli, kdy budou konkrétní a efektivní, nikoli v reakci na každé oznámení ze strany USA.

Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán patří mezi Trumpovy spojence, chce postupovat obezřetně a nehodlá podnikat žádná opatření před 12. březnem. Itálie zdůrazňuje význam pokračování dialogu s USA před zavedením jakýchkoliv celních protiopatření.

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič ve středu varoval, že Trumpova politika cílí na „celkovou revizi americké obchodní strategie, která jde nad rámec cel na ocel a hliník.“ Připomněl, že EU je připravena reagovat „rozhodně a přiměřeně“.

Evropská unie už v roce 2018 čelila obdobné situaci, když Trump během svého prvního funkčního období uvalil 25% cla na evropskou ocel a 10% cla na hliník. Tehdy EU odpověděla odvetnými cly na americké zboží v hodnotě 2,8 miliardy eur. Po zvolení Joea Bidena došlo k dočasnému zmrazení těchto opatření, dohoda však vyprší na konci března tohoto roku.

Od roku 2018 EU rozšířila svůj arzenál obchodní ochrany, včetně nástrojů proti ekonomickému nátlaku, které umožňují vyloučit některé firmy z veřejných zakázek nebo omezit obchod v klíčových sektorech. Tento vývoj dává Evropě silnější vyjednávací pozici než před pěti lety.

Kromě obrany před Trumpovými cly se EU snaží diverzifikovat své obchodní vztahy. V posledních měsících uzavřela nové dohody s Mercosurem (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay), Švýcarskem a Mexikem. Na konci měsíce se plánuje návštěva všech evropských komisařů v Indii, kde mají probíhat jednání o strategickém partnerství, včetně obchodních dohod.

Předseda Evropské rady António Costa ve středu po setkání s Justinem Trudeauem na sociální síti X napsal: „Obchodní dohody jsou lepší než obchodní války.“ Tím jasně naznačil, že EU bude i nadále usilovat o udržení stabilních ekonomických vztahů, ale zároveň je připravena se bránit, pokud to bude nutné.