Evropa je připravena zrušit cla, pokud se ke stejnému kroku odhodlají v USA

Napětí mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými dosáhlo v posledních dnech nového maxima. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila, že EU nabízí Washingtonu dohodu o vzájemném zrušení cel na veškeré průmyslové zboží. Podmínkou však je, aby Spojené státy přistoupily na stejný krok. Tato nabídka přichází v reakci na nový balík amerických cel, který prezident Donald Trump plánuje zavést s platností od 9. dubna.

Trumpův plán počítá se zavedením plošného 20% cla na veškerý dovoz z Evropské unie. Některé sektory, jako například ocel, hliník a automobilový průmysl, by se přitom měly potýkat s ještě vyšší sazbou ve výši 25 %. Celkový objem zboží vyrobeného v EU, který by se měl stát terčem těchto cel, přesahuje 380 miliard eur.

Evropská komise přitom zdůrazňuje, že je připravena jednat. „Jsme připraveni vyjednávat se Spojenými státy. Nabídli jsme jim dohodu nulových cel na průmyslové zboží, stejně jako jsme to úspěšně udělali s mnoha dalšími partnery,“ uvedla von der Leyenová. Zdůraznila však zároveň, že pokud jednání selžou, EU je připravena reagovat protiopatřeními a bránit své ekonomické zájmy.

Nabídka „zero-for-zero“ se podle ní v minulosti opakovaně týkala zejména automobilového průmyslu. Washington však na ni nikdy adekvátně nereagoval. V posledních dnech, kdy se jednání zintenzivnila, rozšířila Komise tuto nabídku na veškeré průmyslové zboží. Podrobnosti o návrhu zatím nebyly zveřejněny.

Von der Leyenová zároveň varovala, že pokud Spojené státy na dohodu nepřistoupí, Evropská unie využije všech dostupných nástrojů, včetně tzv. proti-nátlakového mechanismu, který byl zaveden v roce 2023, ale dosud nebyl aktivován. Předsedkyně Komise označila Trumpova nová cla za „zásadní obrat“ v americké obchodní politice, který bude mít podle ní „obrovské náklady“ pro americké spotřebitele i podniky a zároveň zasadí „drtivý úder“ světové ekonomice.

Zatímco Spojené státy označují své kroky za „reciproční“, Evropská komise tuto logiku odmítá jako „nevěrohodnou a neopodstatněnou“. Mimo bezprostřední dopad na obchodní vztahy mezi EU a USA se Brusel obává také širších dopadů na globální obchod, zejména pokud jde o asijské země.

Ty totiž čelí ještě vyšším celním sazbám než samotná EU – například Malajsie 24 %, Indie 26 %, Indonésie 32 %, Thajsko 36 %, Vietnam 46 %, Laos 48 % a Kambodža dokonce 49 %. Čína byla zasažena kombinovaným clem ve výši 54 %, což je součet dřívější dvacetiprocentní sazby a nového „recipročního“ cla ve výši 34 %. Peking již na tento krok odpověděl vlastními protiopatřeními.

Takto vysoké sazby by mohly asijské vývozce de facto zcela odříznout od amerického trhu. V důsledku toho by se podle obav Bruselu mohly pokusit přesměrovat své produkty do Evropy. Největší pozornost se přitom upírá na Čínu, která je již nyní terčem kritiky za to, že zaplavuje západní trhy levným a silně dotovaným zbožím.

Aby se EU ochránila před těmito nepřímými dopady, oznámila von der Leyenová zřízení nového „Import Surveillance Task Force“, tedy speciální jednotky, která bude sledovat vývoj světového obchodu. „Budeme chránit sami sebe proti nepřímým dopadům v důsledku přesměrování obchodu,“ uvedla. „Budeme analyzovat historická data o dovozu a sledovat, zda nedochází k náhlému nárůstu konkrétního produktu nebo sektoru, na který bychom museli reagovat.“

Celá situace tak představuje klíčový test odhodlání EU zachovat otevřený, ale zároveň spravedlivý a vyvážený obchodní systém. Nyní je míč na straně Spojených států – Evropa čeká, zda Washington přijme nabídku nulových cel, nebo zda se obchodní válka ještě více prohloubí.