Další celní výhrůžka Donalda Trumpa

Trumpova páteční hrozba, že s platností od 1. června uvalí na zboží z EU clo ve výši 50 %, znovu vyvolala obavy z transatlantické obchodní války. V případě „nedohody“ EU třímá v rukách velmi těžký kalibr, který musí představitelé největších amerických technologických společností sledovat s obavami.

Navzdory snaze EU zajistit dohodu odložením svých protiopatření o 90 dní do 14. července a nabídkou více než jen kosmetických návrhů dohody se zdá, že americká administrativa stále není spokojena. EU nabídla obchodní dohodu v hodnotě 50 miliard eur, která zahrnuje nákup zkapalněného zemního plynu a sójových bobů s cílem snížit obchodní deficit USA s EU. Také navrhla 0% cla na automobily a průmyslové zboží a revidovala svůj návrh nabídkou strategické spolupráce v oblasti energetiky, umělé inteligence a digitální infrastruktury. Zůstává ale nejasné, co vlastně americká administrativa očekává, aby se ještě podařilo uzavřít dohodu, kromě dříve zvažovaného jednostranného snížení cel EU.

Zatímco průměrné vzájemné celní sazby USA a EU jsou podobné, rozdíly mezi jednotlivými odvětvími jsou skutečně výrazné. Vezměme si například vyšší cla v EU na automobily (10 % oproti 2,5 % v USA) a potraviny. USA však mají své vlastní výrazné bariéry dovozu. Lehké nákladní automobily z EU již dlouho čelí 25% celní sazbě, zatímco v případě dovážených vozidel z USA je to pouze 10 %. Pokud jde o obchodní bilanci, v roce 2024 sice měla EU s USA přebytek ve výši 198,2 miliardy eur. Pokud se však podíváme na služby, USA vykazují přebytek ve výši 109 miliard eur (v roce 2023), přičemž podstatný je vývoz IT služeb, za kterým stojí dominantní americké technologické společnosti, poplatky za duševní vlastnictví a finanční služby. Poznámky Donalda Trumpa o americkém schodku 250 mld. USD vůči státům EU se tak nezakládají na pravdě.

Už jsme si museli zvyknout na to, že navzdory Trumpově agresivní rétorice, jsou celní hrozby často předehrou k jednání, jako tomu bylo v případě dohody s Čínou na začátku května (která byla ve skutečnosti spíše odkladem než skutečnou dohodou). Přístup EU je jasný. Sleduje dvojí strategii, kdy signalizuje otevřenost k dohodě a zároveň se připravuje na eskalaci. Ačkoli EU jedná pomaleji, připravila několik odvetných celních opatření, která mají v současné době vstoupit v platnost 14. července. A pokud stávající jednání skutečně zkrachují, dá se očekávat, že EU sáhne po nejtěžším kalibru, jako jsou přísnější regulace amerických technologických firem, zpoždění udělování licencí nebo omezení přístupu k veřejným zakázkám a omezení práv duševního vlastnictví. A to by představitelé amerických technologických gigantů nesli, kulantně řečeno, velmi nelibě.

Přestože 50% clo může být jen dočasnou hrozbou, evropské akciové trhy po této zprávě výrazně oslabily. Index Euro Stoxx 50 v pátek klesl o téměř 3 %, přičemž automobilový sektor o 4-5 %. Měnový pár EURUSD se v souvislosti s uvedenou informací krátce obchodoval o 0,6 % níže. Páteční vývoj také vedl k poklesu EURJPY na základě názoru, že hlavním příjemcem případného odlivu dolarů v létě bude spíše japonská měna než euro. A „eurolibra“ se obchodovala na nejnižších úrovních dokonce od začátku dubna.

Páteční události jsou pro investory jistě připomínkou, že celní eskapády ještě rozhodně u konce nejsou. Červen i červenec by mohly být pro trhy bouřlivé a mohly by udržet vysokou volatilitu, protože Washington bude tlačit na EU a zbytek světa, aby uzavřely obchodní dohody, které budou Donaldu Trumpovi vyhovovat.