Co způsobilo krach Silicon Valley Bank?

Na konci minulého týdne zbankrotovala americká banka Silicon Valley Bank. Co krach banky způsobilo a mohou ji následovat i další bankovní domy? Jaký dopad budou mít problémy bankovního trhu v USA na měnovou politiku Fedu?

Jako blesk z čistého nebe se v pátek odpoledne i v českých médiích objevila zpráva, že americká banka Silicon Valley Bank (SVB) neuspěla se snahou zvýšit svůj kapitál a není schopna vrátit svým klientům vložené prostředky. Během čtvrtka se akcie SVB propadly o 60 % a obchodování s nimi bylo pozastaveno. Na to logicky zareagovali klienti banky, kteří svůj kapitál začali ve velkém z banky stahovat. Federální instituce zařizující pojištění vkladů v amerických bankách FDIC (Federal Deposit Insurance Corporation) banku v pátek večer SEČ uzavřela a následně byla jmenována jejím správcem.

V případě SVB jde o největší banku v USA, která zbankrotovala od finanční krize v letech 2008 – 2009, a historicky druhou největší banku, která kdy v USA tímto způsobem ukončila svou činnost. SVB byla relativně úzce zaměřena na financování začínajících technologických společností. Vzhledem k růstu trhu v posledních letech toto zaměření banku „dostalo“ až na 16. místo největších bank v USA, když se hodnota jejích aktiv na konci minulého roku pohybovala na úrovni 212 mld. USD. Výrazné zaměření na technologický sektor s vysokou mírou rizikového kapitálu se ale nakonec stalo bance osudným. Zásadní otázkou je, co se přesně stalo, a také zda se něco podobného může stát u dalších bankovních domů s rizikem „přelití“ do mezinárodního bankovního systému, protože pak bychom mohli být aktuálně svědky nové počínající finanční krize.

Vzhledem k propojenosti celého mezinárodního finančního trhu se pád SVB projevil poklesem akcií bank v zásadě na celém světě. Na finančním trhu je důvěra naprosto klíčová. SVB nezbankrotovala proto, že by snad poskytla úvěry, které nebyly splaceny a banka by o tyto prostředky přišla. SVB ve zkratce doplatila mimo jiné na vývoj resp. změny úrokových měr za posledních několik let. Banky obecně vložené prostředky potřebují nějakým způsobem zhodnotit. Počátek pandemie Covid-19 byl na finančním trhu spojen s tím, že centrální banky z důvodu podpory ekonomik snižovaly úrokové sazby, jak jen to bylo možné. Banky tak neměly možnost vložené prostředky „rozmnožovat“ úložkami u svých centrální bank a, z důvodu obecného poklesu ekonomické aktivity, byl výrazně menší zájem o úvěry. Banky tak, z důvodu absence jiných „rozumných“ možností, volné prostředky ukládaly do dluhopisů, z nichž největší výnos plynul z těch s dlouhodobějšími splatnostmi. Banky tak krátkodobé vklady svých zákazníků vložily do dluhopisů s dlouhými (tzn. mnohaletými) splatnostmi. Za poslední rok jsme ale, z několika důvodů, naopak svědky bezprecedentně rychlého zvyšování úrokových sazeb a konkrétně sazby v USA se dostaly nejvýše od roku 2007. Vzhledem k reverznímu vztahu dluhopisů a úrokových sazeb hodnota nakoupených dluhopisů tak za poslední rok dramaticky poklesla. Ani tento fakt by ale pro žádnou banku nemusel znamenat problém. Pokud se ovšem relativně velká část zákazníků dané banky nerozhodne, že své prostředky z jakéhokoliv důvodu raději přesune někam jinam, což se v případě SVB stalo.

Velký počet klientů tak po bance chtěl zpět své vklady, které ale banka vložila do dluhopisů s dlouhými dobami splatnosti. Klientské prostředky tak nikam nezmizely, ale banka je nemá k dispozici „ihned“, aby uspokojila klientské požadavky na výběr prostředků. Tzv. „run na banku“ by přivedl do problému celou řadu jiných a větších bank. V případě SVB hraje navíc roli zaměření se na technologické společnosti, protože ty zásadním způsobem tratí na aktuálním celosvětovém zpomalování ekonomiky.

Dnes ráno se objevila zpráva, že osud SVB následuje i newyorská banka Signature Bank. Také nejde o malou banku, když ke konci loňského roku disponovala banka aktivy ve výši 110,4 mld. USD. Že nejde o záležitost, nad kterou lze jen mávnout rukou, svědčí i fakt, že by se k němu měl během dneška vyjádřit i americký prezident Joe Biden. Paniku se snaží svými prohlášeními zažehnat také bývalá guvernérka Fedu a dnešní americká ministryně financí Janet Yellen. Dnešní novinkou také je, že britská banka HSBC za jednu libru převezme britskou dceřinou společnost SVB s cílem ochránit technologické startupy ve Velké Británii.

I přes velmi dobrá data z amerického trhu práce, která se projevila minulý týden zvýšením sázek na březnové utažení měnové politiky Fedu zvýšením dolarových sazeb 50 bb., se aktuálně situace změnila a spíše se počítá se zvýšením pouze o 25 bb.

Pády dvou zmíněných bank zcela jistě do určitě míry otřesou důvěrou v bankovní sektor. Pokud ale nedojde k výše zmíněnému „runu na banky“, nemělo by to bankovní trh dostat do hlubších problémů. V opačném případě bychom mohli v budoucnosti o březnu 2023 mluvit jako o měsíci, kdy začala nová finanční krize.