Co se děje s americkým dolarem?

Americký dolar během prvního březnového týdne ztratil proti euru 4,5 %. Proč, když ještě posledního února po celosvětově sledované a komentované schůzce ukrajinského a amerického prezidenta výrazně zpevňoval?

Seznam věcí, které je třeba v USA sledovat, se stále rozšiřuje. Zavedení nových cel, zpomalení růstu v USA, obavy z inflace nebo „divoká jízda“ výnosů desetiletých amerických státních dluhopisů. Kromě toho tento týden začíná zasedání čínského Národního lidového kongresu a na různých úrovních probíhají jednání ohledně Ukrajiny.

Proč dolar tak výrazně ztrácí, když uskutečněné nebo plánované kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa by měly spíše vést k jeho posílení? Zmiňme především dopady cel, které sice mohou způsobit ve středním časovém horizontu zvýšení výroby v USA, ale již v krátkém horizontu zvýšení tamních spotřebitelských cen. A pokud bude ve Spojených státech růst inflace, ještě před pár týdny by nikdo nečekal, že by americká centrální banka Fed měla začít snižovat dolarové sazby dříve než v září (pokud vůbec). Američtí spotřebitelé nejsou z dlouhodobého pohledu zvyklí na meziroční růst cen o aktuální 3 %. A inflace posledních let byla jedním z hlavních faktorů, proč v amerických volbách demokraté prohráli.

Strach z celní války negativně ovlivňuje náladu amerických spotřebitelů a jejich výdaje. V úterý 4. března začala platit nová americká cla na dovoz zboží z Mexika a Kanady a byla uvalena dodatečná cla na Čínu. Začaly se také ihned objevovat zprávy o odvetných clech.

Ještě před několika týdny o možném zpomalení americké ekonomiky nikdo nemluvil, teď je situace jiná. Nejde jen o velký pokles spotřebitelské důvěry, známky zpomalení jsou aktuálně vidět u celé řady ekonomických ukazatelů. Osobní výdaje v USA se v lednu snížily meziměsíčně o 0,2 %, což se nečekalo. Maloobchodní tržby i průmyslová výroba za leden taktéž za očekáváním zaostaly. Index nákupních manažerů (PMI) S&P Global ve službách dokonce klesl v únoru až do pásma kontrakce na 49,7 bodu, což je méně než 52,9 bodu v lednu a výrazně pod očekáváním. Dílčí index nových zakázek agentury ISM ve zpracovatelském průmyslu USA se v únoru také propadl do kontrakce z 55,1 na 48,6 a zaznamenal tak největší pokles od března 2022. Index HDP distriktu atlantského Fedu, který předpovídá růst hrubého domácího produktu (HDP) v reálném čase, zažívá v poslední době naprosto zásadní pokles. Ještě 19. února model předpokládal pro 1Q 2025 růst HDP o 2,3 %, ale 28. února se toto očekávání změnilo na pokles růstu HDP o 1,5 %! Ano, atlantský Fed nyní předpovídá pokles růstu HDP v prvním čtvrtletí. To ještě zdaleka neskončilo, takže ukazatel HDP atlantského Fedu by se s dalšími údaji mohl snadno přehoupnout zpět do kladných hodnot růstu. A případný pokles hospodářského růstu by mohl být velmi krátkodobý, neboť se zdá, že je z velké části reakcí na obavy z celních válek. Pozornost se bude nyní upínat na únorová data z amerického trhu práce za únor. Ve středu zveřejněný výsledek reportu ADP o tvorbě pracovních míst v soukromém sektoru za očekáváním výrazně zaostal…

Panují velké obavy, že dojde k opětovnému růstu inflace v USA. Vidíme to na inflačních očekáváních amerických spotřebitelů, přičemž očekávání na jeden rok dopředu jsou nyní na velmi vysoké úrovni 4,3 %. V kombinaci s možným výrazně nižším, než očekávaným růstem hospodářství to vyvolává obavy z potenciální stagflace.

Když americký ministr financí Scott Bessent nedávno prohlásil, že Trumpova administrativa se nesoustředí na to, aby přiměla Fed ke snížení sazeb, ale na snížení výnosu desetiletých amerických státních dluhopisů, asi nikdo nečekal, že k tomu dojde tak rychle. Jejich výnos totiž zažil v posledních týdnech divokou jízdu, když 14. ledna dosáhl maxima 4,79 % a 28. února klesl až na 4,21 % a během prvního březnového týdne pokračuje v poklesu. Na první pohled jde o pozitivní jev, když si americká administrativa půjčuje na trhu s nižším nákladem. Je ale třeba si uvědomit, že pokles desetiletého výnosu není vždy dobrým znamením. Aktuálně to totiž trh vnímá tak, že očekává větší inflaci a menší růst. To není kýžená kombinace a v minulosti byla pro americké akcie negativní.

Další nejistotou představuje federální rozpočet. Republikáni ve Sněmovně reprezentantů představili návrh, který shrnuje všechny hlavní Trumpovy předvolební sliby do jednoho zákona. Prodloužil by daňové škrty z roku 2017 a přidal by navíc nové, což by znamenalo náklady ve výši 4,5 bilionu USD, což by během deseti let zvýšilo fiskální deficit o téměř 3 biliony dolarů. Děje se tak v době, kdy se USA blíží k termínu 14. března, kdy je třeba schválit schodek federálního rozpočtu. Pokud k tomu nedojde, následuje uzavření vládních institucí. To jsme v posledních letech zažili a prezident Trump by se tomu zcela jistě rád vyhnul.