Čínsko-kanadská obchodní válka eskaluje

Čína zavádí odvetná cla na kanadské zboží v reakci na tarifní opatření Kanady proti čínským elektromobilům a kovům. Tento krok dále eskaluje globální obchodní válku a prohlubuje napětí mezi oběma zeměmi.

Peking oznámil, že od 20. března zavede 100% cla na řepkový olej, olejové pokrutiny a hrách z Kanady. Zároveň uvalí 25% clo na dovoz kanadských vodních produktů a vepřového masa. Tato opatření přicházejí v reakci na rozhodnutí Ottawy z října loňského roku zavést 100% clo na čínské elektromobily a 25% tarif na dovoz čínské oceli a hliníku. Čínská vláda uvedla, že kanadská opatření „závažně porušují pravidla Světové obchodní organizace, jsou typickým příkladem protekcionismu a vážně poškozují legitimní práva a zájmy Číny.“

Kanadský export řepky, která je druhou nejvýznamnější pěstovanou plodinou v zemi, dosáhl v roce 2023 tržeb ve výši 13,6 miliardy kanadských dolarů (8,73 miliardy eur). Export řepkového šrotu a oleje do Číny činil v roce 2024 přibližně 920,9 milionu kanadských dolarů (591,3 milionu eur) a 21 milionů kanadských dolarů (13,5 milionu eur). Vývoz hrachu do Číny dosáhl 303 milionů kanadských dolarů (194,5 milionu eur).

Tento krok přichází krátce po sérii tarifních rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který minulý týden zavedl 25% cla na dovoz z Kanady a Mexika a současně zdvojnásobil cla na čínské zboží na 20%. Trump však následně udělil Kanadě a Mexiku měsíční výjimku na některá automobilová a zemědělská cla v rámci pravidel dohody USMCA, protože obě země signalizovaly ochotu revidovat cla na čínský dovoz.

Kanadské ministerstvo zahraničních věcí v sobotu označilo čínská cla za „neopodstatněná“ a uvedlo, že Kanada „nepřijímá základ čínského vyšetřování ani jeho závěry.“ V prohlášení také stojí: „Kanada se snaží řešit čínské netržní politiky a praktiky, které uměle snižují výrobní náklady a narušují trhy. Kanada je otevřena konstruktivnímu dialogu s čínskými úředníky s cílem řešit vzájemné obchodní obavy.“

V mezičase čelí čínská ekonomika dalším výzvám. Podle nově zveřejněných údajů klesly spotřebitelské ceny v Číně v únoru meziročně o 0,7 %, což představuje první negativní inflaci za posledních 13 měsíců. Na nedávném výročním zasedání čínské vlády byl stanoven cíl růstu HDP na rok 2025 ve výši 5 %, přičemž Peking oznámil další stimulační opatření na podporu ekonomiky. Nicméně dosažení tohoto cíle se jeví jako náročné vzhledem ke slabé domácí poptávce a rostoucím obchodním sporům s USA a dalšími státy.

Čínská vláda loni v prosinci schválila obří stimulační balíček v hodnotě bilionů jüanů, přičemž slíbila „proaktivní fiskální politiku a umírněně uvolněnou měnovou politiku“. Současně snížila inflační cíl na 2 % – nejnižší hodnotu za více než dvě desetiletí – a zvýšila rozpočtový deficit na 4 % HDP, což je nejvyšší úroveň za posledních třicet let.

Napětí na trzích se odrazilo i na vývoji čínské měny a akciových trhů. V pondělí zaznamenal čínský jüan pokles o 0,22 % vůči americkému dolaru, zatímco index Hang Seng oslabil o 1,7 % ve 4:00 SEČ. Přesto jüan i čínské akciové trhy od začátku roku vykazují růst, částečně díky lednovému uvedení AI modelu čínského startupu DeepSeek, který se snaží konkurovat předním americkým modelům umělé inteligence.

Současná situace naznačuje, že obchodní napětí mezi Čínou a Kanadou by se mohlo dále prohlubovat, zejména pokud Ottawa zareaguje protiopatřeními. Analytici varují, že rozšiřující se obchodní konflikty by mohly negativně ovlivnit globální dodavatelské řetězce a ztížit hospodářské oživení po pandemii. Zároveň rostou obavy, že protekcionistická opatření přijatá různými zeměmi povedou k dlouhodobé destabilizaci mezinárodního obchodu a oslabí důvěru investorů v klíčových sektorech.