zpět

Čínské měně se nedaří. Slabý jüan ale pomáhá krotit českou inflaci

27.7.2023

Čínský jüan je vůči české měně nejslabší za uplynulých jedenáct let. V posledních sedmi měsících ztratila čínská měna vůči koruně dokonce 10 procent své hodnoty. Aktuální slabá výkonnost čínské měny má několik příčin a souvisí i s nepříliš zářným vývojem tamního hospodářství. Na druhou stranu však pomáhá částečně krotit vysokou inflaci v České republice.

Data ukazují, že oslabení čínské měny je rychlé a poměrně silné. Čínská měna je nyní k dispozici asi za tři koruny, což je při pohledu do historie jedenáctiletým rekordem. Česká koruna je proti jüanu za poslední rok silnější o asi 15 procent.

Za slabší čínskou měnou momentálně stojí hned několik důvodů.

Tím prvním je nepříliš zářná výkonnost tamní ekonomiky. Po uvolnění tvrdých protipandemických opatření v Číně se čekalo, že tamní ekonomika poroste mnohem výrazněji, což tak nynější hodnotě čínského jüanu neprospívá.

V letošním druhém čtvrtletí čínské hospodářství meziročně stouplo jen o 0,8 procenta a podle predikcí se za celý letošní rok má tento růst vyšplhat jen lehce přes pětiprocentní hranici. Při pohledu do historie je ale průměrný růst čínského hrubého domácího produktu mnohem vyšší a od roku 1978 do roku 2022 dosahoval zhruba devíti procent.

Dalším důvodem slabého čínského jüanu je poměrně solidní výkonnost středoevropských měn. Ty totiž v posledních měsících, třeba vůči měně euro, posilují. I evropská měna je ale nyní pro poměrně silná, a navíc se očekává, že posilování bude probíhat i nadále. Dá se totiž předpokládá, že Evropská centrální banka v souvislosti se stále vysokou mírou inflace zvýší své úrokové sazby, což popularitu eura navýší.

Slabá čínská měna má však některé pozitivní dopady. Dovážené zboží z čínského území do České republiky je totiž nyní levnější než dřív, což pomáhá krotit už tak vysokou českou spotřebitelskou inflaci.

Čína je ale už léta druhým nejvýznamnějším dovozcem na české území, poměrně stabilně stojí za 10 až 15 procenty celkového tuzemského dovozu. Český statistický úřad poukazuje na to, že v loňském roce se hodnota importovaného zboží z Číny meziročně zvýšila asi o 20 procent na 588 miliard korun.

Čínská komunistická strana ale zároveň naznačuje, že připravuje nejrůznější fiskální stimuly, které mají tamní hospodářství postavit zpět na nohy. I proto je možné očekávat, že v dalších měsících čínská měna část těchto ztrát z uplynulých měsíců smaže.

Peking se dlouhodobě snaží posilovat pozici své měny. Ačkoliv je jüan z hlediska významu stále poměrně daleko za americkým dolarem, jeho role, hlavně v mezinárodním obchodě, pomalu stoupá. Přispívá k tomu i válka na Ukrajině. Aby se však důvěryhodnost jüanu zvyšovala i dál, musela by Čína přistoupit k razantním změnám.

Bank of China by musela eliminovat manipulace se svou měnou, třeba v podobě její devalvace pro podporu čínského exportu. Větší průhlednost by si zasloužilo i rozhodování tamní centrální banky. Po dosažení těchto kroků je reálné, že se čínské měně podaří získat důvěru dalších zahraničních investorů ze strany soukromého i veřejného sektoru, a to včetně státních investičních fondů či významných centrálních bank ve světě. Tím se zvýší její využitelnost i globální prestiž.

redaktor: Jiří Lacina

Absolvent oboru Hospodářská politika na Vysoké škole ekonomické v Praze. Dlouhodobě se věnuje makroekonomickým tématům a svůj volný čas tráví rybařením, aktivním sportováním i sledováním veřejného dění.