Čína zpomaluje. Nejde ale o kolaps, nýbrž o proměnu světové ekonomiky
Výsledky čínské ekonomiky za druhé čtvrtletí letošního roku na první pohled nevypadají dramaticky. Meziroční růst HDP zpomalil z 5,0 % na 4,3 %, což je nejnižší tempo od konce roku 2022 a zároveň pod očekáváním trhu. Mezikvartálně ekonomika přidala 0,9 %, tedy méně než v prvním čtvrtletí. Samotná čísla ale nejsou tím nejzajímavějším. Mnohem důležitější je příběh, který za nimi stojí.
Čína se totiž stále více rozděluje na dvě ekonomiky. První představuje moderní průmysl, export a technologie. Druhou domácnosti, spotřeba a realitní sektor. A právě mezi nimi se rozevírají nůžky.
To je dobře patrné i z červnových statistik. Průmyslová výroba překvapila silným růstem o 5,3 % meziročně, když analytici čekali pouze 4,6 %. Výrobní sektor těží především z high-tech odvětví, výroby polovodičů, elektroniky nebo zařízení pro umělou inteligenci. Čínské firmy navíc nadále úspěšně exportují na zahraniční trhy, což pomáhá udržovat zaměstnanost i firemní zisky.
Úplně jiný obrázek ale nabízí domácí poptávka. Maloobchodní tržby sice po květnovém propadu překvapivě vzrostly o 1,0 %, avšak za tímto výsledkem stojí především levnější zboží každodenní spotřeby a kosmetika. Prodeje automobilů se naopak propadly o více než 16 %, slabé zůstávají také stavebniny, nábytek nebo domácí spotřebiče. To přesně odpovídá situaci, kdy domácnosti šetří a odkládají větší investice do budoucna.
Na první pohled pozitivně působí také pokles městské nezaměstnanosti na 5,0 %, což je nejlepší výsledek za poslední rok. Ani zde ale není důvod k přehnanému optimismu. Čínský pracovní trh zůstává pod tlakem slabší domácí poptávky a pokračující realitní krize. Nezaměstnanost tak spíše stabilizuje vládní podpora průmyslu než skutečně silný růst celé ekonomiky.
Právě realitní sektor zůstává největší brzdou celé země. Krize developerů pokračuje již několik let a propad cen nemovitostí negativně ovlivňuje bohatství domácností i jejich ochotu utrácet. Zatímco průmysl dokáže růst díky exportům, spotřeba zůstává překvapivě utlumená. A ekonomika postavená pouze na výrobě nemůže dlouhodobě fungovat bez zdravého domácího trhu.
- Čínská ekonomika zpomalila více, než trhy očekávaly. HDP ve 2. čtvrtletí vzrostl o 4,3 % meziročně, nejpomaleji od konce roku 2022.
- Průmysl táhne ekonomiku, spotřebitelé ji brzdí. Silná výroba a export kontrastují se slabou domácí poptávkou.
- Průmyslová výroba překvapila pozitivně. V červnu vzrostla o 5,3 % meziročně, zejména díky high-tech výrobě a exportům.
- Čínské domácnosti zůstávají opatrné. Maloobchod sice ožil, ale prodeje automobilů se propadly o více než 16 %.
- Realitní krize stále neskončila. Slabý trh s nemovitostmi dál omezuje spotřebu i ochotu domácností investovat.
- Nezaměstnanost klesla na 5,0 %, především díky odolnému průmyslu a vládní podpoře ekonomiky.
- Peking pravděpodobně přidá další fiskální stimuly, prostor pro výrazné snižování úrokových sazeb je však omezený.
- Největší dopad v Evropě pocítí Německo. Slabší čínská poptávka může snížit export evropského průmyslu.
- Česká ekonomika je nepřímou obětí. Slabší německý průmysl znamená méně zakázek i pro české dodavatele.
- Pro USA může být zpomalující Čína paradoxně pozitivní. Nižší ceny komodit mohou zmírnit inflaci a usnadnit Fedu snižování sazeb.
- Čína nekolabuje, ale mění svůj ekonomický model. Přechází od realit a investic k technologiím, inovacím a výrobě s vyšší přidanou hodnotou.
- Budoucnost světové ekonomiky bude i nadále záviset na tom, zda se Číně podaří obnovit domácí spotřebu.
Peking si tento problém dobře uvědomuje. Očekávání proto směřují k dalším fiskálním stimulům a podpoře ekonomiky během druhé poloviny roku. Prostor pro výraznější snižování úrokových sazeb je ale omezený. Čína se zároveň snaží zabránit dalšímu oslabování jüanu a nechce vytvářet ještě větší rozdíl vůči americkým úrokovým sazbám.
Zpomalení Číny přitom není pouze čínským problémem. Evropská ekonomika je na čínské poptávce silně závislá. Nejvíce to pocítí Německo, které do Číny dlouhodobě vyváží automobily, stroje nebo chemické výrobky. Slabší německý průmysl se následně velmi rychle přelévá i do české ekonomiky prostřednictvím dodavatelských řetězců. Pro Českou republiku tak může pomalejší růst Číny znamenat nižší exportní objednávky, slabší výkon průmyslu a pomalejší hospodářský růst.
Ve Spojených státech bude dopad odlišný. Americká ekonomika není na čínské poptávce tolik závislá, ale zpomalující Čína může přispívat k nižším cenám komodit, slabším inflačním tlakům a tím i k většímu prostoru pro nezvyšování sazeb ze strany Fedu.
Pro svět jako celek představuje současná situace smíšenou zprávu. Čína už zřejmě nebude růst tempem, na které byl svět dvě desetiletí zvyklý. Zároveň ale rozhodně není ekonomikou na pokraji kolapsu. Spíše se nachází uprostřed velmi náročné transformace z ekonomiky postavené na realitách a masivních investicích na model založený na technologiích, inovacích a vyšší přidané hodnotě. Právě to bude určovat nejen budoucnost druhé největší ekonomiky světa, ale ve značné míře i tempo růstu celé globální ekonomiky.
1. Proč čínská ekonomika zpomaluje?
Hlavní příčinou je slabá domácí poptávka, pokračující krize na trhu nemovitostí a nízká ochota domácností utrácet. Pozitivní vývoj průmyslu a exportu zatím nedokáže plně nahradit slabou spotřebu.
2. Proč průmysl v Číně roste, když HDP zpomaluje?
Čínský průmysl těží především z výroby technologií, polovodičů, elektroniky a zařízení pro umělou inteligenci. Exportní sektor zůstává silný, zatímco služby a domácí spotřeba zaostávají.
3. Jak ovlivní zpomalení Číny českou ekonomiku?
Nepřímo přes Německo. Slabší čínská poptávka může snížit německý export a výrobu, což se následně projeví nižšími zakázkami pro české průmyslové podniky a dodavatelské firmy.
4. Jaké kroky může podniknout čínská vláda?
Očekává se další fiskální podpora ekonomiky, například vyšší veřejné investice nebo podpora spotřeby. Prostor pro výrazné snižování úrokových sazeb je ale omezený kvůli stabilitě jüanu.
5. Znamená zpomalující Čína hrozbu pro světovou ekonomiku?
Ne nutně. Krátkodobě může zpomalení negativně ovlivnit světový obchod a poptávku po komoditách. Dlouhodobě však jde spíše o transformaci čínské ekonomiky směrem k technologiím, inovacím a výrobě s vyšší přidanou hodnotou.