Čína se z deflace dostává jen velmi pomalu. Největší problém druhé světové ekonomiky nezmizel

Červnová inflace v Číně na první pohled přinesla pozitivní zprávu. Spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 1,0 %, takže druhá největší ekonomika světa se i nadále drží mimo deflační pásmo.

Při bližším pohledu však důvod k přehnanému optimismu příliš není. Inflace sice zůstává kladná, ale její tempo zpomalilo z květnových 1,2 % a zároveň zaostalo za očekáváním trhu. Ještě důležitější je, že domácí poptávka zůstává navzdory rozsáhlým podpůrným opatřením stále překvapivě slabá.

Právě to je hlavní problém současné Číny. Deflace sice formálně skončila, ekonomika se od ní ale zatím příliš nevzdálila. Jednoprocentní inflace je na ekonomiku, která ještě před několika lety rostla dvouciferným tempem, stále velmi nízká. Navíc nejde o růst cen založený na silné domácí spotřebě, ale spíše o kombinaci dílčích cenových vlivů.

Velmi dobře je to vidět na struktuře inflace. Ceny potravin meziročně klesly už třetí měsíc v řadě, především kvůli pokračujícímu propadu cen vepřového masa a ovoce. Slabá zůstává také oblast bydlení, kde ceny dále mírně klesají. To potvrzuje, že realitní sektor, který byl dlouhá léta motorem čínské ekonomiky, se stále nedokázal vrátit k růstu.

Ani jádrová inflace neposkytuje výrazně optimističtější obrázek. Po očištění o ceny potravin a energií dosáhla pouze 1,0 %, zatímco v květnu činila 1,1 %. Jinými slovy, ani poptávková inflace zatím nenaznačuje, že by se čínské domácnosti začaly výrazněji vracet ke spotřebě.

O něco příznivější zprávu přinesly ceny průmyslových výrobců. Výrobní inflace (PPI) meziročně vzrostla o 4,1 %, což odpovídá očekávání trhu a představuje mírné zrychlení oproti květnovým 3,9 %. Za tímto vývojem však stojí především vyšší ceny energií a průmyslových komodit, nikoliv výraznější oživení domácí ekonomiky. Riziko, že vyšší výrobní náklady budou firmy jen obtížně přenášet na konečné spotřebitele, proto přetrvává.

Největší ekonomické problémy Číny

• Slabá domácí spotřeba 
  
• Realitní krize 
  
• Deflační tlaky 
  
• Zadlužení místních samospráv  
  
• Přebytek výrobních kapacit 
  
• Obchodní války a cla 
  
• Demografická krize 
  
• Vysoká nezaměstnanost mladých 
  

Čína se tak nachází v poměrně nezvyklé situaci. Na jedné straně se jí podařilo uniknout technické deflaci, na druhé straně se inflace stále pohybuje na úrovních, které svědčí o slabé domácí poptávce. To je zásadní rozdíl oproti Spojeným státům nebo Evropě, kde centrální banky stále řeší především riziko příliš vysoké inflace.

Pro světovou ekonomiku to není bezvýznamná zpráva. Slabá cenová dynamika v Číně znamená nižší dovozní inflaci pro zbytek světa a současně potvrzuje, že čínská ekonomika zůstává závislá na exportu více, než by si sama přála. Dokud se nepodaří obnovit důvěru domácností a oživit spotřebu i realitní trh, bude se Čína z deflačního stínu dostávat jen velmi pomalu. Červnová data proto nepředstavují důkaz vítězství nad deflací. Spíše ukazují, jak obtížný a zdlouhavý tento boj ve skutečnosti je.

FAQ

1. Proč je nízká inflace v Číně problém, když není záporná?

Přestože se čínská ekonomika formálně vyhnula deflaci, inflace kolem 1 % je stále velmi nízká. Naznačuje slabou domácí poptávku, opatrnost spotřebitelů a omezenou schopnost firem zvyšovat ceny. To může brzdit investice i hospodářský růst.

2. Jakou roli hraje realitní krize v nízké inflaci?

Realitní sektor byl dlouhá léta hlavním motorem čínské ekonomiky. Pokles cen nemovitostí a problémy developerů snižují bohatství domácností, které následně více spoří a méně utrácejí. Slabší spotřeba pak vytváří tlak na nízkou inflaci.

3. Proč v Číně klesají ceny potravin?

Pokles cen potravin souvisí především s přebytkem nabídky vepřového masa a pokračujícím zlevňováním ovoce. Právě levnější potraviny výrazně tlumí celkovou inflaci a ukazují, že domácí poptávka zůstává slabší, než by si čínská vláda přála.

4. Co znamená růst výrobních cen (PPI) pro čínskou ekonomiku?

Výrobní ceny v červnu meziročně vzrostly o 4,1 %, především kvůli vyšším cenám energií a průmyslových komodit. Samotný růst PPI ale ještě neznamená silnější ekonomiku, pokud firmy nedokážou vyšší náklady promítnout do cen pro konečné zákazníky.

5. Jak může vývoj čínské inflace ovlivnit Evropu a Českou republiku?

Slabá inflace v Číně omezuje růst cen dováženého zboží, což pomáhá tlumit inflační tlaky i v Evropě. Na druhou stranu ale odráží pomalejší růst druhé největší světové ekonomiky, což může negativně dopadat na globální obchod i exportně orientované země, včetně České republiky.