Čína na prahu deflace. Spotřebitelské ceny se v červnu meziměsíčně propadly o 0,2 %

Ačkoliv většina evropských států v současné chvíli bojuje s vysokou inflací, úplně jiná situace panuje v druhé největší ekonomice na světě, v Číně. Čerstvě zveřejněná data totiž ukazují, že zemi hrozí deflace, a tedy pokles všeobecné cenové hladiny. Naznačuje to vývoj čínského indexu PPI, který se za červen meziročně propadl o 5,4 %. Meziměsíčně klesla i spotřebitelská inflace, a to o 0,2 procenta.

Čínští statistici uvedli, že v červnu letošního roku tamější index výrobních cen zaznamenal nejstrmější pokles od roku 2015. Data z minulých měsíců zároveň ukazují, že index PPI se v Číně během června propadl už devátý měsíc po sobě. V květnu to bylo o 4,6 procenta.

Většina odborníků ale varuje Čínu před dopady deflace na ekonomiku. V krátkém období sice může mít pozitivní dopady a povzbudit skrz vyšší poptávku její fungování, v tom dlouhém ale klesající ceny mohou vést k poklesu mezd i k dalším problémům.

Deflace skrz klesající mzdy může v postupném řetězci zvyšovat nezaměstnanost a omezovat soukromé i firemní investice. V konečném důsledku může deflace způsobit i pád celé ekonomiky a právě tomuto problému může být nyní vystavena čínská ekonomika, jak naznačují čerstvá data vývoje indexu výrobních cen PPI.

Čínští spotřebitelé však ve svých peněženkách zlevňování zatím příliš nepociťují. Index spotřebitelských cen (CPI) na území Číny se meziročně nezměnil a podobně jako v květnu zůstal na dvou desetinách procenta. Jinak je ale tomu v případě meziměsíčního srovnání. Oproti květnu letošního roku se totiž čínské ceny během června o dvě desetiny procenta propadly.

Číňané v červnu platili méně za vepřové maso (asi o 7,2 procenta), na druhou stranu ale zdražilo ovoce nebo zelenina (o 6,4, respektive o 10,8 procenta). Za nízkou hodnotou zveřejněného CPI však stoji hlavně pokulhávající čínský sektor nemovitostí i nepříliš vysoká důvěra trhů.
Ohlášená data vyvíjejí tlak na čínskou vládu, aby více podpořila domácí poptávku. První krok udělala minulý měsíc v tomto ohledu už tamní centrální banky (ČLR), která poněkud překvapivě snížila úrokové sazby. Sedmidenní reverzní repo sazbu zredukovala o 10 bazických bodů na 1,9 %, čímž šlo o první čínské snížení úrokových měr od srpna loňského roku. Je navíc pravděpodobné, že uvolněná měnová politika bude v Číně v dalších měsících i nadále přetrvávat.
Nyní by čínské centrální bankéře mohla následovat i čínská vláda, která by v příštích týdnech mohla přijmout opatření na podporu spotřeby domácností.
Pro letošní rok si Čína stanovila, že průměrná inflace má dosáhnout úrovně tří procent. Loni spotřebitelské ceny v této ekonomice stouply o dvě procenta.

Na zveřejněná data z Číny začaly reagovat trhy, během několika hodin oslabily mnohé asijské akcie i čínská měna jüan. V Číně zároveň dlouhodobě klesá i vývoz (v květnu meziročně o 7,5 %) i dovoz. Přebytek čínského zahraničního obchodu se v květnu letošního roku propadl o 16 procent na 65,8 miliardy amerických dolarů, což je v přepočtu zhruba 1,5 bilionu korun.

Čínští výrobci se musí vypořádávat se slabší poptávkou ze zahraničí a tamnímu hospodářství příliš nepomáhá ani nízká domácí spotřeba. Problémy má Čína i na trhu práce, mladí Číňané v posledních měsících často marně shání práci a míra nezaměstnanosti ve věku 16 až 24 let tam během května letošního roku dosáhla 20,8 procent.
Nastalé okolnosti se odrazily i v čínské hospodářské výkonnosti. Podle odhadů ratingové agentury S&P bude nižší, než se původně předpokládalo. Čínská ekonomika by měla letos meziročně vzrůst o 5,2 procenta.