Bulharská centrální banka šla opět se sazbami dolů

Bulharští centrální bankéři snížili svou základní sazbu z 2,07 % na 1,91 %. Samotné snížení sazeb není překvapením, jedná se už o dvanácté uvolnění měnových podmínek v řadě. Co to znamená pro přijetí eura?

Ještě na konci září 2022 byla hlavní sazba v Bulharsku na nule. Během čtrnácti měsíců se však dostala až na 3,80 %, kde setrvala více než půl roku, aby loni v červenci poprvé klesla a dál šla postupně dolů až na dnešní hodnotu 1,91 %. Není všem dnům konec, protože se zdá, že i na dalších jednáních půjde bulharská centrální banka se sazbami dolů.

Od loňského listopadu koruna vůči bulharskému levu (BGN) posiluje a ze 13,00 BGNCZK se dostává pod 12,70 BGNCZK.

Bulharsko míří do eurozóny a jako takové plní maastrichtská kritéria nutná pro zavedení eura. Země se tak stane 21. členem EMU. Kurz je v zásadě stabilní a centrální banka ho drží v potřebném pásmu. Může si tak dovolit jít se sazbami dolů, protože země čelí zpomalení HDP na 3,1 %. Od nižších sazeb si tedy slibuje nutnou podporu hospodářského růstu.

Problém číhá v inflaci. Zkušenost říká, že většina zemí, které na to nejsou dostatečně silné, čeká s přijetím eura nárůst cenové hladiny. V květnu ceny meziročně rostly o 3,7 % a je pravděpodobné, že snižování sazeb a přijetí eura budou znamenat vyšší růst cen.

Sazby v eurozóně jsou na úrovni 2,15 % a meziroční inflace na úrovni 1,9 %, zatímco Bulharsko by potřebovalo vyšší sazby, aby zkrotilo ceny. V lednu tedy budou mít Bulhaři evropské sazby někde kolem 2 %, ale svou inflaci dotýkající se 4 % a to pravděpodobně z horní strany. Běžní spotřebitelé tedy budou mít v peněženkách eura za cenu vyšších cen. Jedna z nejzaostalejších zemí EU tak v lednu přijme euro a vstoupí do EMU, na které není zcela připravena. Je to ryze politické rozhodnutí, z ekonomického pohledu nedávající až tak smysl. Paradoxní je, že se svým HDP rostoucím o 3,1 % bude tahounem EMU, která roste jen o 1,5 %.

Hlavním faktorem, který hraje Bulharsku do karet je velmi nízké zadlužení. Zatímco průměr EU je více než 80 %, v rámci EMU je to dokonce více než 90 % a v ČR se pohybujeme kolem 45 %, Bulharsko má pouze něco málo přes 25 % veřejného dluhu vůči HDP.

Pro ČR by bylo euro nyní spíše přítěží, ale na přijetí jsme mnohem lépe připraveni. Pro Bulharsko to bude splněný sen, který není ekonomicky podložen, ale zavedením eura se Bulharsko dostane na mapu Evropy a z otloukánka se stane plnohodnotný člen EMU s nízkým zadlužením a slušným tempem růstu HDP.