Britská ekonomika získává pevnější půdu pod nohama. Inflace slábne, růst se vrací, Bank of England ale zůstává ve střehu

Britská ekonomika v posledních měsících vysílá povzbudivější signály. Po období vysoké inflace, slabého růstu a přísné měnové politiky se začíná objevovat kombinace faktorů, která naznačuje postupnou stabilizaci. Zdaleka však nejde o situaci, kdy by si mohla centrální banka oddechnout. Naopak. Současná data ukazují ekonomiku, která se zlepšuje, ale zároveň zůstává citlivá na nové inflační tlaky.

Nejdůležitější zprávou je další zpomalení inflace. Spotřebitelské ceny v červnu meziročně vzrostly o 2,6 %, zatímco trh očekával 2,7 %. Jde o nejnižší inflaci od března loňského roku. Výrazně pomohly především levnější pohonné hmoty, ochlazení cen potravin i pokles cen některého spotřebního zboží. Na první pohled se může zdát, že boj s inflací je téměř vyhraný.

Při detailnějším pohledu však optimismus mírní jádrová inflace. Ta zůstala na 2,6 %, tedy na stejné úrovni jako v květnu, a dokonce mírně překonala očekávání trhu. Přestože cenové tlaky u služeb i zboží postupně polevují, jejich tempo zůstává pro Bank of England stále příliš vysoké. Právě jádrová inflace bude i nadále hlavním argumentem pro opatrnost centrálních bankéřů.

Tomu odpovídá i měnová politika. Bank of England ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 %. Centrální banka sice připouští, že inflace výrazně ustoupila, zároveň ale upozorňuje na přetrvávající rizika spojená především s vývojem cen energií a možností jejich opětovného promítnutí do celé ekonomiky. Ochlazující se trh práce a pomalejší růst ekonomiky sice hovoří ve prospěch budoucího uvolňování měnové politiky, prostor pro rychlé snižování sazeb však zatím není.

Makroekonomická data přitom ukazují, že ekonomická aktivita se postupně zlepšuje. Hrubý domácí produkt v květnu meziročně vzrostl o 1,3 %, nejrychleji od loňského léta. Pozitivně překvapila také průmyslová výroba, která meziročně přidala 1 %, a velmi silnou kondici potvrzují maloobchodní tržby s růstem o 3,2 %. Britské domácnosti tak začínají znovu utrácet, čemuž pomáhá právě zpomalující inflace a postupné zlepšování reálných příjmů.

Povzbudivě působí také trh práce. Míra nezaměstnanosti zůstala stabilní na 4,9 %, přestože analytici očekávali její další růst. Celková zaměstnanost navíc výrazně vzrostla, což naznačuje, že firmy si i přes vyšší úrokové sazby udržují ochotu nabírat nové zaměstnance.

Britská ekonomika tak vstupuje do druhé poloviny roku ve výrazně lepší kondici než před několika čtvrtletími. Inflace se přibližuje cíli centrální banky, hospodářský růst zrychluje a spotřebitelská poptávka znovu ožívá. Současně ale přetrvávající jádrové cenové tlaky znamenají, že Bank of England bude při případném snižování sazeb postupovat velmi obezřetně. Zdá se, že období největších problémů má Británie za sebou, cesta k plně stabilní ekonomice však ještě není u konce.