Britové od roku 2016 své ekonomice nevěří

Vysoké sazby, slabá důvěra, důsledky Brexitu a nízká chuť utrácet brzdí ekonomický růst.

Spotřebitelská inflace ve Velké Británii dosáhla v září 3,8 %, tedy méně, než očekávaly trhy. Ty počítaly se zrychlením ze srpnových 3,8 % na 4 %. To se nepotvrdilo a v září tak rostly ceny stejně rychle jako v srpnu. Na první pohled pozitivní zpráva, ve skutečnosti však jde o důsledek ochlazení poptávky v ekonomice, která dlouhodobě lapá po dechu. Inflace zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem Bank of England. Kombinace slabého ekonomického růstu, vysokých cen a stále tvrdé měnové politiky vytváří prostředí typické pro strukturální stagnaci.

HDP roste od roku 2022 jen velmi pomalu. Spojené království zaostává za většinou evropských ekonomik, snad s výjimkou Německa, které roste ještě pomaleji. Ve 2Q letošního roku Velká Británie vzrostla jen o 1,4 % a nad 3% růstem byla naposledy ve 3Q 2022. Británie čelí hned několika výzvám v čele s dopady brexitu, a především stále rostoucímu napětí ve společnosti z důvodu neschopnosti vlády reagovat na bezpečnostní výzvy spojené s vysokou migrací.

Úrokové sazby Bank of England klesají jen velmi pomalu. I přes snižování zůstávají vysoko, což dusí úvěrový trh a zvyšuje náklady firem, ale není jiného východiska. BoE musí sazby držet nahoře, respektive je snižovat pomalu, právě kvůli přetrvávající vysoké inflaci. Ještě v červenci loňského roku byly sazby na 5,25 % a nyní jsme teprve na 4 %. Centrální banka tedy manévruje mezi obavami z inflace a reálným rizikem recese a prostor pro agresivnější uvolnění politiky je zatím minimální. Tyto dva mlýnské kameny jednoduše brzdí růst. Nezaměstnanost se navíc dlouhodobě drží nad 4,5 %, což je na britské poměry vysoká hodnota a podvazuje to domácí spotřebu.

Britové dlouhodobě nevěří. Je to právě spotřebitelská důvěra, která zůstává od roku 2016, tedy od referenda o Brexitu, trvale v záporných hodnotách. Britové ztratili víru v hospodářský výhled země. Drahé hypotéky, přetlak na nájemním trhu a nízký růst reálných mezd vytvářejí psychologickou bariéru pro růst spotřeby. Slabá důvěra domácností je zároveň signálem, že ekonomické oživení nebude taženo vnitřní poptávkou.

Britská ekonomika bude nadále čelit nízkému růstu a slabé domácí poptávce. Jediným světlejším bodem může být stabilizace inflace pod čtyřmi procenty a postupné snižování sazeb. Pro české exportéry to znamená, že britský trh zůstává nadále náročný z pohledu ochoty Britů utrácet.