Bitcoin může čelit vážným problémům kvůli kvantovým počítačům.

Bitcoin stojí před dilematem, které nemá jednoduché řešení. Buď zmrazit mince patřící Satoshi Nakamotovi, nebo riskovat, že je v budoucnu ukradnou a prodají uživatelé využívající kvantové počítače. Kvantové počítače totiž mají obrovský výkon a mohly by prolomit klíče, kterými jsou Bitcoiny šifrovány.

Jádro problému spočívá v tom, že přibližně 1,72 milionu mincí v raných adresách (roky 2011-2013) typu je zranitelných vůči kvantovým počítačům. Tyto adresy jsou neaktivní už více než 15 let. Společnost Chainalysis odhaduje, že dalších 1,1 až 2,1 milionu Bitcoinů bylo natrvalo ztraceno. Velká část z nich se nachází v adresách s vystavenými veřejnými klíči.

Jediný způsob, jak Bitcoin zabezpečit proti kvantovým útokům, je, aby majitelé soukromých klíčů sami přesunuli své tokeny, Bitcoiny do bezpečnějších adres.

Krádež a prodej, byť jen malé části této sumy by mohly výrazně poškodit cenu a zasadit těžkou ránu pověsti Bitcoinu jako neměnných peněz s pevnou hodnotou. Pro investory, kteří Bitcoin kupovali kvůli jeho pevně omezené nabídce a nízké inflaci, představují čtyři miliony mincí ekvivalent přidání odměn z těžby za celé poslední desetiletí do oběhu.

Zastánci Bitcoinu tvrdí, že se takový scénář nikdy nestane. Jiní říkají, že i kdyby byly kvantové počítače vyvinuty, bylo by extrémně drahé a časově náročné prolomit všechny zranitelné adresy. Otázkou však zůstává, zda je komunita ochotná takové riziko podstoupit.

Jameson Lopp se podílel na návrhu BIP-36 (BIP-360 je návrh změny v síti Bitcoin, který řeší problém s možným ohrožením starých Bitcoinů, například těch od Satoshi Nakamoto v budoucnosti kvůli kvantovým počítačům.)

Navrhuje způsob, jak tyto staré mince přesunout nebo zabezpečit dřív, než by je mohl někdo pomocí nové technologie ukrást a zabránil zasílání mincí na kvantově zranitelné adresy. Po pěti letech by pak prostředky na těchto adresách už nebylo možné utratit.

Pokud neuděláme nic, zabíjíme étos Bitcoinu jako pevných peněz s fixní nabídkou, protože odemykáme 20 až 30 procent Bitcoinu nabídky pro hackery.

Myšlenka vynulování hodnoty milionů nečinných mincí, včetně těch vytěžených samotným tvůrcem Bitcoinu, je ale ostře odmítána značnou částí komunity. Podle kritiků by to podkopalo principy neměnného soukromého vlastnictví, které Bitcoin slibuje.

Pečlivě naplánovaná migrace by byla „menším ze dvou zel“, 99,9 procenta aktivních držitelů Bitcoinu by své mince přesunulo do nových adres. Pouze výjimečné případy, například lidé ve vězení, by to udělat nemohli.

Mluvíme o mincích, které pravděpodobně nikdy nebudou obnoveny, protože jsou na skládkách nebo na místech, kde lidé ztratili své klíče před pěti či deseti lety. Satoshi je pravděpodobně mrtvý a podobně.

Co ukázal průzkum

Průzkum na sociálních sítích ukázal, že přibližně dvě třetiny respondentů podporují zmrazení těchto mincí, zatímco zhruba třetina je proti. Takové průzkumy sice nejsou vědecké a tento nebyl proveden výhradně mezi zastánci Bitcoinu, přesto však naznačují náladu části komunity.

Bitcoin byl vytvořen s myšlenkou absolutního soukromého vlastnictví a neměnnosti. Nyní však čelí otázce, zda tyto principy částečně porušit, aby je bylo možné zachránit. Jakékoli rozhodnutí tak pravděpodobně vyvolá kontroverze.