Bitcoin mezi dvěma velmocemi

Cena bitcoinu, která nedávno vystřelila nad hranici 82 000 dolarů, může být pouhou iluzí dlouhodobého růstu. Obchodní firma QCP Capital totiž varuje, že se může jednat o klasickou býčí past – tedy situaci, kdy investoři podlehnou optimismu a nakupují v domnění pokračujícího růstu, jen aby následně čelili prudkému propadu cen.

Tato opatrnost přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 90denní pauzu v uvalování nových cel na některé země. Výjimkou však zůstala Čína, na kterou Spojené státy uvalily další cla. Právě to vyvolává obavy z odvetných opatření ze strany Pekingu, což by mohlo otřást nejen globálními akciovými trhy, ale i kryptoměnovým trhem, který je citlivý na geopolitická rizika.

Podle QCP Capital tak není důvod k euforii. Firma upozorňuje, že jejich obchodní stůl nadále sleduje zvýšenou aktivitu v oblasti prodeje opcí na květen a červen. To značí, že profesionální investoři spíše než pokračování růstu očekávají korekci a současný růst využívají k likvidaci svých pozic.

Dalším klíčovým faktorem je vývoj čínské měny. Jüan oslabil vůči dolaru na nejnižší úroveň za posledních 18 let. Historicky platí, že při oslabení jüanu dochází k odlivu kapitálu z Číny – ten se často uchyluje k alternativním aktivům, jako je zlato nebo bitcoin. Spoluzakladatel investiční společnosti 21st Capital Sina připomněl, že oslabení jüanu je nejen ekonomickým signálem, ale i spouštěčem pohybu kapitálu mimo tradiční finanční systém.

Bitcoin se tak podle něj stává víc než jen spekulativním aktivem nebo pojistkou proti inflaci. V kontextu zvyšujících se cel, zpomalujícího globálního obchodu a klesající důvěry ve finanční instituce získává na důležitosti jako neutrální, bezhraničné a vůči státním zásahům odolné aktivum. V očích mnoha investorů přestává být pouze alternativou – začíná být nutností.

Ačkoliv podle některých odborníků bitcoin ještě nemusí mít za sebou své dlouhodobé cenové dno, zájem o něj může v příštích měsících růst bez ohledu na krátkodobé výkyvy. Aktuální cenové cíle se pohybují kolem 70 000 dolarů, ale další vývoj bude silně závislý na reakcích globálních ekonomik a vývoji americko-čínských vztahů.

Zároveň se začíná naplno ukazovat, jak geopolitické napětí mezi velmocemi ovlivňuje kryptoměnový trh. Peking se v minulosti v obdobných situacích uchyloval ke krokům jako je oslabení své měny, zavedení vlastních cel nebo přímá podpora exportérů. Pokud by Čína reagovala tvrdě, mohlo by to vyvolat vlnu nejistoty a rizikového sentimentu, který se tradičně promítá do prudkých výkyvů v cenách kryptoměn. V takovém případě by se investoři mohli začít přesouvat buď zpět do hotovosti, nebo do bezpečnějších aktiv, jako je například zlato – bitcoin by v tomto scénáři mohl krátkodobě utrpět, i když jeho dlouhodobý potenciál zůstává silný.

Celé situace je i měnící se role bitcoinu v rámci globálního finančního systému. Zatímco dříve byl vnímán jako spekulativní nástroj pro technologické nadšence, dnes ho stále více institucí považuje za strategické aktivum. Do kryptoměnového prostoru vstupují velké fondy, hedgeové společnosti a dokonce i některé centrální banky testují možnosti využití digitálních měn. Pokud se současné ekonomické a politické turbulence prohloubí, může to významně urychlit adopci bitcoinu jako uchovatele hodnoty v nejistých časech – podobně, jako tomu bylo historicky se zlatem.