Argentinský protikorupční úřad očistil prezidenta Mileiho od podezření v kauze kryptoměny LIBRA

Argentinský protikorupční úřad (Anti-Corruption Office, OA) vydal 5. června 2025 rozhodnutí, kterým očistil prezidenta Javiera Mileiho od obvinění z porušení povinností veřejného činitele v souvislosti s kauzou kryptoměny LIBRA. Podle závěrů úřadu Milei jednal jako soukromá osoba, když 14. února 2025 na svém osobním účtu na platformě X doporučil memecoin LIBRA, a jeho jednání tak neporušilo argentinské federální etické zákony pro veřejné činitele. Tento verdikt přichází poté, co Mileiho podpora tokenu vedla k finančním ztrátám investorů ve výši přibližně 251 milionů USD, což vyvolalo vlnu kritiky a dokonce výzvy k jeho odvolání z funkce.

Pozadí kauzy LIBRA

Kauza, označovaná místními médii jako „Cryptogate“, začala 14. února 2025, kdy prezident Milei na platformě X zveřejnil příspěvek, v němž propagoval kryptoměnu LIBRA jako projekt, který má podpořit růst argentinské ekonomiky prostřednictvím financování malých podniků a startupů. Token LIBRA, vytvořený v rámci projektu Viva La Libertad, krátce po Mileiho příspěvku dosáhl tržní kapitalizace 4 miliardy USD. Během několika hodin však jeho hodnota klesla o přibližně 94 %, což vedlo k obviněním z takzvaného „pump-and-dump“ podvodu, kdy dochází k umělému nafouknutí ceny aktiva a jeho následnému prodeji za účelem rychlého zisku.

Milei svůj příspěvek později smazal a tvrdil, že o projektu neměl dostatečné informace. Vyjádřil se, že pouze „šířil informace“ o LIBRA, nikoli ji přímo propagoval, a přirovnal investice do kryptoměn k hazardu v kasinu, kde investoři nesou riziko ztráty. Navzdory jeho vysvětlení vyvolal incident politickou a právní bouři, včetně žádostí o impeachment ze strany opozičních politiků a trestních oznámení za podvod.

Protikorupční úřad ve svém rozhodnutí zdůraznil, že Mileiho příspěvek na platformě X byl učiněn z jeho osobního účtu, který používá k vyjádření politických a osobních názorů již od roku 2015, tedy dlouho před svým nástupem do prezidentské funkce. Úřad konstatoval, že příspěvek nebyl spojen s žádnými administrativními akty, nevyužil veřejné zdroje ani neodrážel oficiální vládní politiku. „Takové chování odpovídá běžnému občanovi, který veřejně vyjadřuje své politické názory,“ uvedl úřad v přeloženém dokumentu a dodal, že Milei tímto jednáním uplatňoval svá občanská a politická práva zaručená argentinskou ústavou.

Úřad rovněž zkoumal, zda Milei nebo jiní vládní činitelé porušili etické normy. Na základě vyšetřování, které Milei sám inicioval, aby prokázal svou nevinu, úřad neshledal žádné důkazy o protiprávním jednání. Dne 19. května 2025 Milei nařídil rozpuštění speciální vyšetřovací jednotky, která kauzu zkoumala, s odůvodněním, že její práce byla dokončena a předána státnímu zastupitelství.

Navzdory rozhodnutí protikorupčního úřadu zůstává kauza otevřená, protože federální trestní soud nadále vyšetřuje Mileiho roli v incidentu. Kromě toho byla podána hromadná žaloba zastupující investory z Argentiny, USA a Velké Británie, kteří utrpěli ztráty. V USA byly zmrazeny peněženky s 57,6 miliony USD ve stablecoinu USDC, které údajně souvisejí s kauzou LIBRA, na základě příkazu federálního soudu v jižním distriktu New Yorku.

Kritici, jako například ekonom a poslanec Itai Hagman, označili vyšetřování za nedostatečné a tvrdí, že úřady se snaží kauzu ututlat. Hagman na platformě X prohlásil, že vyšetřování bylo „falešné“ a že vládní činitelé se navzájem kryjí. Tato kritika odráží širší politické napětí v Argentině, kde opozice využívá skandálu k oslabení Mileiho pozice před blížícími se volbami.

Podle průzkumu agentury Zuban Córdoba z března 2025 kauza LIBRA negativně ovlivnila Mileiho veřejný obraz. Jeho důvěryhodnost klesla z 47,3 % v listopadu 2024 na 41,6 % v březnu 2025, což naznačuje, že skandál poškodil jeho pověst ekonomického odborníka, na níž postavil svou politickou kariéru. Přesto Milei zachovává značnou podporu díky svým liberálním reformám, které přinesly stabilizaci ekonomiky a pokles inflace.