Americká inflace překvapila, trpělivost Fedu zatím přináší výsledky

Americká inflace v červnu příjemně překvapila. Celkový index spotřebitelských cen meziročně zpomalil z květnových 4,2 % na 3,5 %, zatímco trh očekával pokles pouze na 3,8 %.

Ještě důležitější zprávou je vývoj jádrové inflace, která se snížila z 2,9 % na 2,6 %, tedy rovněž výrazněji, než předpokládal konsenzus ve výši 2,8 %. Meziměsíčně pak spotřebitelské ceny dokonce klesly o 0,4 %, což představuje nejvýraznější pokles od dubna 2020.

Z pohledu měnové politiky jde o velmi důležitý signál. Federální rezervní systém se na rozdíl od Evropské centrální banky rozhodl na svém posledním zasedání úrokové sazby nezvyšovat. Tento krok byl v době stále zvýšené inflace některými investory vnímán jako rizikový. Červnová data ale ukazují, že Fed zatím nepřišel o kontrolu nad cenovým vývojem a vyčkávací strategie se mu zatím vyplácí.

Podrobnější pohled na zveřejněná čísla navíc naznačuje, že za poklesem nestojí pouze energie. Ty sice po květnovém růstu výrazně zlevnily a jejich meziroční růst zpomalil na 15,7 %, když meziměsíčně ceny energií klesly o 5,7 %. To byl hlavní důvod poklesu celkové inflace. Pozitivní je však především vývoj jádrové inflace, která očišťuje cenový vývoj právě o volatilní položky potravin a energií. Její pokles na 2,6 % znamená, že slábnou také širší inflační tlaky v americké ekonomice.

Hlavní příčiny nižší inflace

• Výrazný pokles cen energií – po uklidnění geopolitické situace na Blízkém východě zlevnila ropa i pohonné hmoty, energie meziměsíčně klesly o 5,7 %.
  
• Slábnoucí jádrová inflace – inflace očištěná o ceny potravin a energií zpomalila z 2,9 % na 2,6 %, což ukazuje na ústup širších inflačních tlaků.
  
• Dlouhodobě vysoké úrokové sazby Fedu – restriktivní měnová politika nadále tlumí poptávku domácností i firem.
  
• Ochlazování spotřebitelské poptávky – vyšší náklady na financování vedou domácnosti k opatrnějším výdajům.
  
• Normalizace dodavatelských řetězců – logistické náklady jsou výrazně nižší než v předchozích letech, což snižuje tlak na ceny zboží.
  
• Stabilizace trhu práce – tempo růstu mezd zůstává solidní, ale již nevytváří tak silné inflační tlaky jako v předchozích letech.
  
• Slabší růst cen zboží – po odeznění pandemických efektů se ceny řady spotřebního zboží stabilizují nebo klesají.
  
• Silnější dolar – levnější dovoz pomáhá brzdit růst cen importovaného zboží.
  
• Odeznění jednorázových cenových šoků – z ekonomiky postupně mizí dopady pandemie i energetické krize.
  
• Pokles cenové dynamiky napříč ekonomikou – kromě energií zpomalují i některé segmenty služeb a bydlení, což podporuje celkový dezinflační trend.
  

Přesto nelze hovořit o definitivním vítězství nad inflací. Náklady na bydlení, které mají v americkém indexu CPI největší váhu, stále meziročně rostou o 3,3 %. Vyšší ceny nadále vykazují také zdravotní péče, rekreace nebo vybavení domácností. Inflace se tak sice postupně vrací pod kontrolu, ale služby zůstávají relativně drahé.

Právě proto se výrazně mění očekávání trhu. Ještě před zveřejněním červnových dat investoři počítali s tím, že Fed do konce letošního roku pravděpodobně jednou zvýší úrokové sazby. Po výrazně slabších inflačních číslech ale tento scénář ztrácí na pravděpodobnosti. Jedno zvýšení sazeb sice zůstává základním scénářem řady analytiků, pravděpodobnost tohoto kroku však citelně klesla a stále více se bude diskutovat možnost, že Fed letos sazby již vůbec měnit nebude, pokud budou další inflační data potvrzovat současný trend.

Největší otázkou zůstává udržitelnost současného vývoje. Červnovému zpomalení výrazně pomohlo zlevnění energií po uklidnění situace na Blízkém východě. Pokud by se ceny ropy opět vydaly vzhůru, mohla by se část inflačních tlaků rychle vrátit. Zatím ale platí, že americká ekonomika vysílá povzbudivý signál – inflace zpomaluje i bez dalšího zpřísnění měnové politiky. A právě to je pro Fed v tuto chvíli nejlepší možná zpráva.

1. Proč americká inflace v červnu výrazně zpomalila?

Za poklesem stojí především zlevnění energií po uklidnění situace na Blízkém východě. Pozitivní je ale také zpomalení jádrové inflace, které naznačuje slábnoucí cenové tlaky napříč americkou ekonomikou.

2. Co je jádrová inflace a proč ji Fed sleduje?

Jádrová inflace nezahrnuje ceny potravin a energií, které jsou velmi kolísavé. Lépe proto ukazuje dlouhodobý inflační trend a patří mezi nejdůležitější ukazatele při rozhodování Fedu o úrokových sazbách.

3. Zvýší Fed letos ještě úrokové sazby?

Trhy ještě donedávna počítaly s jedním zvýšením sazeb do konce roku. Po překvapivě nízké inflaci však pravděpodobnost tohoto scénáře klesla a stále více investorů očekává, že Fed ponechá sazby beze změny.

4. Proč Fed nezvýšil sazby, když ECB pokračovala ve zpřísňování měnové politiky?

Americká centrální banka vyhodnotila, že dosavadní úroveň sazeb je dostatečně restriktivní a rozhodla se vyčkat na další data. Červnová inflace zatím naznačuje, že tento přístup byl správný.

5. Jak může vývoj americké inflace ovlivnit dolar a finanční trhy?

Nižší inflace obvykle snižuje očekávání dalšího růstu úrokových sazeb. To může oslabit dolar, podpořit akciové trhy a vést k poklesu výnosů amerických státních dluhopisů.